3 Tz 89/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. K., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 52 T 75/2020, takto:
Podle § 275 odst. 4 trestního řádu se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. K. v trvání dvou let se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 12. 2020, č. j. 52 T 75/2020-85.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. 52 T 75/2020, byl obviněný R. K. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku. Za to byl podle § 205 odst. 4 trestního zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 12. 2020.
2. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. K. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v neprospěch obviněného, když naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odkázala přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
3. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 trestního řádu přerušil výkon napadeného rozhodnutí, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu. Rovněž navrhla další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
4. Podle § 275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§ 266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
5. Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný R. K. vykonává od 25. 10. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 52 T 75/2020.
6. K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
7. Nejvyšší soud se na základě citovaného ustanovení zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu, tomuto však nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (12 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího § 205 odst. 2 trestního zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude Nejvyšší soud rozhodovat v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu ministryně spravedlnosti vzneseném podle § 275 odst. 4 trestního řádu a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody.
8. Proto Nejvyšší soud podle § 275 odst. 4 trestního řádu rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. K. v trvání dvou let se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 12. 2020, č. j. 52 T 75/2020-85.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 10. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 12. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu