3 Tz 95/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. B., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 97/2020 takto:
Podle § 275 odst. 4 věta druhá trestního řádu se obviněnému D. B. přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2021, č. j. 3 To 301/2020-170.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2020, č. j. T 97/2020-146, byl D. B. uznán vinným bod bodem 1) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, a dále pod body 2) a 3) zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku ke zločinu podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku, a pod bodem 2) přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Za to byl obviněný podle § 205 odst. 4 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň byla obviněnému podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost nahradit poškozené způsobenou újmu.
2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 1. 2021, č. j. 3 To 301/2020-170, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušil výroky o vině pod body 2) a 3), výrok o trestu a výrok o náhradě škody rozsudku okresního soudu a nově rozhodl tak, že obviněného pod body 1) – 2) uznal vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku a pod bodem 1) přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Za to jej podle § 205 odst. 4 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
3. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. B. Podle názoru ministra spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v neprospěch obviněného, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku Odkázal přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
4. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl podle § 275 odst. 4 trestního řádu o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný vykonává od 11. 2. 2021, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající ve zrušení napadených rozhodnutí a přikázání věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
5. Podle § 275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§ 266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
6. Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný D. B. vykonává od 11. 2. 2021 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 97/2020.
7. Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, existovalo by skutečně riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti uložen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 věta druhá trestního řádu až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému D. B. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců, jenž mu byl uložen výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 To 301/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 7. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu
10. Vztah věcné souvislosti bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Nelze vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže. Existence věcné souvislosti bude vždy záviset na konkrétních okolnostech spáchaného činu.
11. V projednávané věci se obviněný trestné činnosti dopustil dnech 7. 4. 2020 v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, tedy za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Nalézací soud se však v napadeném rozhodnutí žádným způsobem nezabýval otázkou, zda pandemie koronaviru a s ní související opatření a omezení nějak konkrétně usnadnily obviněnému spáchání trestného činu či se jinak projevily v jeho prospěch. Naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku dovodil soud pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – vloupání a pokus o vloupání se do motorového vozidla a poškození cizí věci a odcizení vrtačky z uzamčeného motorového vozidla – nelze žádnou věcnou souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek z napadeného rozhodnutí dovodit. Právní závěry nalézacího soudu ohledně naplnění kvalifikované skutkové podstaty zločinu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku nejsou správné.
12. Nejvyšší soud proto napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu, současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
13. Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
14. Za podmínek § 274 odst. 2, 3 písm. a) trestního řádu bylo o stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran (§ 274 odst. 4 trestního řádu).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu