U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem
Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 6, o 932 000 Kč s
příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 63 C 89/2016, o
dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2016, č.
j. 44 Co 294/2016-23, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2016, č. j. 63 C 89/2016-14,
byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení
ve věci. Uvedené usnesení bylo potvrzeno v záhlaví specifikovaným usnesením
Krajského soudu v Brně, proti němuž podal žalobce dovolání. Žalobce byl vyzván
usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2017, č. j. 63 C 89/2016-26, aby
odstranil vady podání ve smyslu § 241a a § 237 o. s. ř.
Ačkoli dovolání nesplňovalo podmínky § 241 o. s. ř. a soud prvního stupně tuto
vadu neodstranil podle § 241b odst. 3, dospěl dovolací soud k závěru, že
žalobcova práva nebyla ohrožena, jelikož se mu takové poučení dostalo ve stejné
procesní situaci v minulosti opakovaně. Je nutno konstatovat, že z rozhodovací
činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce
opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo,
že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení
Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in
http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30
Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30
Cdo 3716/2015).
Dovolací soud při zvážení podání dovolatele ve světle usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, dospěl k závěru, že se v daném
případě jedná o bezúspěšné uplatňování práva, neboť již ze samotných údajů
účastníkem tvrzených a/nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z
jiné úřední činnosti, je zřejmé, že jeho požadavku žalobce nemůže být vyhověno,
a dovolateli zástupce neustanovil. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku
povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací soud řízení
podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s.
ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 4. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu