Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1321/2018

ze dne 2018-04-18
ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.1321.2018.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.

Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní

věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu

spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o

zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod

sp. zn. 19 C 49/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze

ze dne 4. 10. 2017, č. j. 15 Co 476/2017-30, takto:

Dovolaní se odmítá.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením

potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“)

ze dne

13. 7. 2017, č. j. 19 C 49/2017-25, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o

ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud

zhodnotil, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu a jeho

počínání považuje za obstrukční a sudičské.

V souladu s poučením odvolacího soudu podal žalobce proti tomuto usnesení

dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona

č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl.

II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením,

kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud proto v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.

Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti

dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým

nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že

dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz např. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v

časopise Soudní judikatura pod číslem 118/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu

ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).

Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; o náhradě nákladů

vzniklých v tomto dovolacím řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí

soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s.

ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu