30 Cdo 1365/2022-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 2 381 900 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 13/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2022, č. j. 53 Co 61/2022-45, takto: I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2022, č. j. 53 Co 61/2022-45, se v rozsahu dovolání do výroku I, vyjma potvrzení výroku usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, zastavuje. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
381 900 Kč (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, při jehož podání však nebyl zastoupen advokátem a nezaplatil ani soudní poplatek za dovolání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Přestože dovolatel opakovaně v různých řízeních podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020), přičemž povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolací řízení (jakož i povinné zastoupení advokátem) je mu z minulosti velice dobře známa, dovolací soud usnesením ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1365/2022, vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku za dovolání do 15 dnů od doručení usnesení s tím, že jinak bude dovolací řízení zastaveno.
Na výzvu dovolacího soudu reagoval dovolatel toliko žádostí o osvobození od soudních poplatků, ve které však své jen velice povšechně tvrzené majetkové a příjmové poměry nijak nedoložil, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že takto i v tomto řízení postupuje opakovaně, ačkoliv minimálně z odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 6. 2021, č. j. 18 C 307/2020 – 21, je dovolateli známo, že „je plně na žadateli, aby dostatečně a přesvědčivě vylíčil své nepříznivé majetkové a osobní poměry a tyto skutečnosti náležitě doložil.“ Dovolatel tak přitom v minulosti neučinil, ačkoliv byl soudem dokonce výslovně vyzván. Za tohoto stavu tedy dovolací soud považoval dovolatelovu žádost o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení za zjevné zneužití práva a dále k ní, stejně jako k nespecifické námitce podjatosti Nejvyššího soudu, nepřihlížel, neboť rozhodování o ní by bylo ryze formální a jen zbytečně by dále prodlužovalo řízení.
Protože žalobce nebyl od povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolací řízení osvobozen a ve stanovené lhůtě tento poplatek nezaplatil, ačkoliv byl k tomu
vyzván, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zčásti zastavil. Dovolání žalobce není dle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným usnesením odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení, ať již co do potvrzení nákladového výroku v usnesení soudu prvního stupně či co do výroku o nákladech odvolacího řízení. Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání v dotčeném rozsahu odmítl. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 8. 2022
Mgr. Vít Bičák předseda senátu