30 Cdo 1374/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka
Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Pavla
Simona ve věci žalobkyně B. D., zastoupené Mgr. Lucií Stachovou, advokátkou se
sídlem v Ostravě, Škroupova 4, proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u
Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 C 632/95, o dovolání žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2013, č. j. 8 Co 663/2012-424,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona
č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl dovolání žalobkyně, neboť
neobsahuje zákonem předepsané náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a to
vymezení důvodu dovolání a v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání.
V záhlaví uvedený rozsudek odvolacího soudu byl žalobkyni doručen dne 22. 3.
2013. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 17. 5. 2013 podala žalobkyně
proti rozsudku odvolacího soudu (včas) dovolání, aniž by byla zastoupena podle
§ 241 o. s. ř.
Usnesením ze dne 3. 10. 2013, č. j. 21 C 632/95 – 498, ustanovil soud prvního
stupně dovolatelce k její žádosti zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo
dovolatelce a ustanovenému zástupci doručeno dne 8. 10. 2013, nabylo právní
moci dne 24. 10. 2013.
Usnesením ze dne 4. 11. 2013, č. j. 21 C 632/95 – 504, doručeným ustanovenému
zástupci dne 7. 11. 2013, vyzval soud prvního stupně dovolatelku k odstranění
vad dovolání (mj. ve směru doplnění absentujícího vymezení důvodu dovolání) ve
lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Doplnění dovolání bylo po opětovných
žádostech dovolatelky o prodloužení soudem stanovené lhůty, kterým soud prvního
stupně vyhověl (dle záznamů na č. l. 506 a 511 spisu), odesláno a doručeno
soudu prvního stupně dne 14. 2. 2014.
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od
doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém
rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje
vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu
trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka
uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli
určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty
o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní
moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě
(§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat,
dovolací soud odmítne.
Dovolatelka podala dovolání, neobsahující (mj.) vymezení jeho důvodu a
okolností, v nichž spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, ve lhůtě pro
jeho podání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Tato lhůta začala běžet znovu dne 24. 10.
2013, kdy nabylo právní moci usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl
žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce (§ 241b odst. 3 část věty druhé za
středníkem o. s. ř.) a uplynula marně dne 27. 12. 2013 (§ 57 odst. 1, 2 o. s.
ř.), neboť doplnění dovolání došlo soudu prvního stupně až dne 14. 2. 2014.
Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě
odstraněny. Z uvedeného důvodu dovolání odmítl.
Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že soud prvního stupně
dovolatelku usnesením podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzval k odstranění vad
dovolání v jím určené (soudcovské) lhůtě. Podle § 243b o. s. ř. totiž pro
dovolací řízení ustanovení § 43 o. s. ř. neplatí.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se marným uplynutím propadné
(zákonné) lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. původně odstranitelné vady
dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud proto k opožděnému (z pohledu
zmíněné zákonné lhůty) doplnění dovolání nemůže přihlížet, byť by toto doplnění
bylo učiněno v otevřené lhůtě soudcovské; výzva k odstranění vad dovolání se
totiž po uplynutí lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. stává bezpředmětnou.
Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, nutno dovolání, které z
vyložených důvodů není způsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného
použití § 43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (k tomu srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2004).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. března 2015
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu