30 Cdo 1385/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobců a) V. B., a b) S. B.,, proti žalovaným 1) J. V., 2) P. V., a 3) P. V., všem zastoupeným advokátem, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 10 C 1409/2003, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. února 2006, č. j. 29 Co 697/2005 - 81, takto:
I. Dovolání prvního žalobce se odmítá.
II. Dovolací řízení o dovolání druhé žalobkyně se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
10 C 1008/98 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobců Krajský soud v Praze usnesením ze dne 8. 2. 2006,
č. j. 29 Co 697/2005 - 81, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že „se zamítá žaloba na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově
pod sp. zn. 4 C 1008/98“, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci tzv. blanketní dovolání, předané k poštovní přepravě dne 18. 4. 2006, v němž pouze označili řízení, věc a rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, s tím, že dovolání bude doplněno dodatečně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení, že první žalobce má právnické vzdělání, dospěl k závěru, že dovolání prvního žalobce vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, a že rozhodnutí o dovolání druhé žalobkyně brání nedostatek podmínky dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první, odst. 2 o. s. ř.
Podle ust. § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců
od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. To neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), anebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená
v § 21, § 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání [§ 241a odst. 2 písm. b)
o. s. ř.], popřípadě je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3 o. s. ř., která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 3 o. s. ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3 o. s. ř., která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 4 o. s. ř.).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno
o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle ust. § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny
k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ust. § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal- li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu
až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet, a to ani kdyby k tomu došlo na základě opožděné výzvy soudu prvního stupně.
Vadu podání může dovolatel odstranit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty
k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout.
V posuzované věci je z obsahu spisu zřejmé, že žalobci proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2006, č. j. 29 Co 697/2005 - 81, které jim bylo doručeno
do vlastních rukou dne 23. 2. 2006, podali tzv. blanketní dovolání k poštovní přepravě dne 18. 4. 2006, aniž při tomto úkonu byli zastoupeni advokátem, a ani neuvedli, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadají a jaké uplatňují dovolací důvody. Soud prvního stupně proto druhou žalobkyni usnesením ze dne 20. 4. 2006,
č. j. 10 C 1409/02003 - 87, doručeným jí dne 19. 5. 2006, a prvního žalobce usnesením ze dne 10. 7. 2006, č. j. 10 C 1409/20036 - 89, doručeným mu dne 23. 8. 2006, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolili ve lhůtě 15 dnů zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nebo aby doložili své právnické vzdělání a současně je poučil o tom, že nevyhoví-li této výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne
10. 7. 2006, č. j. 10 C 1409/20036 - 89, zaslal první žalobce soudu fotokopii dokladu
o jeho právnickém vzdělání, dovolání však nedoplnil, ačkoliv k tomu byl opětovně vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 1. 2007, č. j. 10 C 1409/2003 - 92, doručeným mu dne 16. 2. 2007; druhá žalobkyně, jíž naposledy uvedené usnesení bylo doručeno téhož dne, na výzvu soudu nereagovala.
Přestože druhá žalobkyně byla o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení a o tom, že dovolání musí být zvoleným zástupcem (advokátem) sepsáno, poučena, zástupce si ani dodatečně nezvolila a nedoložila, že by sama měla právnické vzdělání.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ust. § 241 odst. 1 věty první, odst. 2 o. s. ř. nebyl první žalobkyní ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
První žalobce sice doložil, že má právnické vzdělání, jím podané dovolání však neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), přičemž dovolání prvního žalobce zcela postrádá jakékoli obsahové vymezení dovolacích důvodů, a zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, nelze
pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání prvního žalobce podle ust. § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, a § 151 odst. 1 věty první, neboť žalobci s ohledem na výsledek tohoto řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. května 2007
JUDr. Olga Puškinová, v.r.
předsedkyně senátu