30 Cdo 1399/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce F. F., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 500 000 Kč a částky 1 000 000 Kč za každý rok průtahů, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 20 Nc 5102/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 12. 2016, č. j. 71 Co 455/2016-43, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který pro vady odmítl žalobu ze dne 17. 1. 2016, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 500 000 Kč a částky 1 000 000 Kč za každý rok až do uhrazení částky 500 000 Kč a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, nezastoupený advokátem a bez doloženého právnického vzdělání (§ 241 o. s. ř.), dne 2. 2. 2017 včasné dovolání. Usnesením ze dne 8. 2. 2017, č. j. 20 Nc 5102/2016-49, doručeným žalobci dne 17. 2. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží Nejvyššímu soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že sám má odpovídající právnické vzdělání.
Současně soud vyzval žalobce, aby prostřednictvím advokáta odstranil označené vady podání, když současně ho poučil, že k obsahu podání, v němž dovolatel vymezí důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka povinného zastoupení advokátem, se nepřihlíží (§ 241a odst. 5 o. s. ř.), a rovněž ho poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě odstraněn nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval svým podáním došlým soudu dne 21. 2. 2017, ve kterém požádal o ustanovení zástupce.
Soud prvního stupně k této žádosti nepřihlížel a věc s dovoláním předložil Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Podle § 241b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje soud obdobně podle § 104 odst.
2. Podle § 104 odst. 2 věty prvé a třetí o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínek řízení odstranit, řízení zastaví. Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 2. 2016, č. j. 20 Nc 5102/2016-8, k dřívější žádosti žalobce již rozhodl, že se žalobci neustanovuje advokát k ochraně jeho zájmů pro toto řízení, odvolací soud toto usnesení potvrdil usnesením ze dne 4. 4. 2016, č. j. 71 Co 146/2016-19, a Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, dovolací řízení proti tomuto usnesení zastavil, když postupoval podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn.
31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), sám žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení posoudil a shledal jako správný závěr odvolacího soudu, že vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce (při daném stavu řízení) za zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Od vydání shora uvedených rozhodnutí k žádné zásadní změně v obsahu podání žalobce nedošlo. Za této situace by dovolací soud považoval za projev přepjatého formalizmu, pokud by mělo být opětovně rozhodováno o žádosti o ustanovení zástupce. Nelze přitom přehlédnout, že obdobné žádosti žalobce jsou i Nejvyšším soudem projednávány, prakticky pokaždé s obdobným výsledkem. Dovolateli jsou i z jiných řízení známy důsledky podání dovolání bez splnění podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. Stále se opakující žádosti žalobce o ustanovení zástupce, a to bez jakékoliv reflexe na obsah dřívějších rozhodnutí soudů, lze již považovat za obstrukční chování.
Nelze tak učinit závěr, že by nerozhodnutím o opětovné žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro (dovolací) řízení, bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces. V situaci, kdy i sám Nejvyšší soud již dříve dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být
rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2017
Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu