30 Cdo 1439/2021-81
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 120/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 70 Co 46/2021-69, t akto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 5. 2021, č. j. 30 Cdo 1439/2021-77, žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání a zároveň jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno. Na uvedenou výzvu žalobce nereagoval. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], avšak žalobce přes poučení soudu o důsledcích své nečinnosti soudní poplatek neuhradil. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
V Brně dne 21. 6. 2021
JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu