U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem
Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 6, o zaplacení 490 000 Kč,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10 243/2015, o dovolání
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2016, č. j. 20 Co
429/2016-68, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2016, č. j. 32 Nc 10
243/2015-61, byl odmítnut návrh žalobce ze dne 20. 10. 2015 ve znění podání ze
dne 30. 11. 2015, neboť toto podání nesplňovalo náležitosti dle § 79 o. s. ř.,
které žalobce nedoplnil ani přes podrobnou výzvu a poučení obvodního soudu.
Citované usnesení bylo potvrzeno v záhlaví uvedeným usnesením soudu odvolacího,
proti němuž podal žalobce projednávané dovolání. Jeho součástí byla žádost o
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, o níž bylo zamítavě
rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 1. 2017, č. j. 32 Nc
10 243/2015-77, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 2.
2017, č. j. 20 Co 46/2017-83 a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo
1705/2017.
Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil
podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. (první taková výzva byla
doručena žalobci 8. 12. 2016, č. l. 72). Tímto postupem však nemohla být
ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu
soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této
podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení
musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze
dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).
Dovolací soud v dané věci dospěl k závěru, že se jedná zjevně o bezúspěšné
uplatňování práva, jelikož žalobcova podání nesplňují ani náležitosti dle § 79
o. s. ř, a to i přes opakovaná poučení soudů. Jelikož dovolatel nesplnil
podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací
soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s.
ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu