30 Cdo 1571/2023-104
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě se sídlem ve Znojmě, nám. Republiky č. 585/1, o odškodnění ve výši 25 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 12 Nc 54001/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2022, č. j. 18 Co 293/2022-62, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením Krajský soud v Brně jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 10. 2022, č. j. 12 Nc 54001/2022-53, kterým soud prvního stupně odmítl podání žalobce ze dne 7. 5. 2022, 3. 8. 2022 a 29. 8. 2022 (výrok I), a kterým soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o.
s. ř., a to i přesto, že byl vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. 1. 2023, č. j. 12 Nc 54001/2022-67. Žalobce současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jeho žádosti však Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 10. 2. 2023, č. j. 12 Nc 54001/2022-78, které bylo potvrzeno Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2023, č. j. 21 Co 42/2023-85, nevyhověl.
Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobce podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).
Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, ze dne 10.
8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1997/2021, nebo ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2306/2021).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 6. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu