30 Cdo 1665/2023-116
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 6 693 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 142/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 6. 2021, č. j. 22 Co 164/2021-35,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 31. 3. 2021, č. j. 8 C 142/2020-23, kterým soud prvního stupně odmítl podání žalobce ze dne 3. 6. 2020, doručené Okresnímu soudu v Chrudimi dne 5. 6. 2022, jímž se žalobce domáhal náhrady škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 6 693 600 Kč s příslušenstvím, a kterým soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I). Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř.
Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 16. 11. 2021, č. j. 8 C 142/2020-43, byl žalobce vyzván ke zvolení zástupce – advokáta a aby jeho prostřednictvím podal ve stanovené lhůtě řádné dovolání ve smyslu § 241 o. s. ř. Podáním doručeným soudu I. stupně dne 24. 11. 2021 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 21. 12. 2021, č. j. 8 C 142/2020-68, bylo rozhodnuto tak, že se žalobci osvobození od placení soudních poplatků v dovolacím řízení nepřiznává (výrok I.) a že se návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad
advokátů v dovolacím řízení zamítá (výrok II.). Proti tomuto podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 3. 2022, č. j. 27 Co 43/2022-75, tak, že se usnesení soudu I. stupně potvrzuje. Podáním doručeným soudu I. stupně dne 29. 7. 2022 žalobce opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 16. 9. 2022, č. j. 8 C 142/2020-93, tak, že se žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítá, přičemž toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22.
2. 2023, č. j. 18 Co 4/2023-113. Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobce podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.). Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je Nejvyšší soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.
7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, ze dne 10. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1997/2021, nebo ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2306/2021). Nejvyšší soud nepřihlížel k neurčitě formulované námitce podjatosti. Z obsahu spisu vyplývá a z jiné úřední činnosti je Nejvyššímu soudu k osobě žalobce známo, že jmenovaný opakovaně podává soudům rozsáhlá podání, v nichž uplatňuje neurčité a neadresné námitky podjatosti soudců, popř. celých soudů, čímž zatěžuje řádný postup soudů v projednání vlastních procesních návrhů.
Argumentace obsažená v těchto podáních zpravidla není pro předmětné řízení, případně pro nastalou procesní situaci, relevantní. Takové jednání je třeba opět kvalifikovat jako zneužití procesních práv, které podle § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, či ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2465/2017).
Nejvyšší soud proto k takto uplatněné, a navíc neurčité námitce podjatosti nepřihlížel. Žalobce byl nadto v jiných srovnatelných věcech Nejvyšším soudem opakovaně (ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř.) zcela bezúspěšně vyzýván k upřesnění námitky podjatosti [namátkou ve věci sp. zn. 30 Cdo 3181/2019 a mnohých dalších].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 6. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu