30 Cdo 1905/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D.,
ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 1.000.000,- Kč, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 234/2009, o dovolání žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2010, č. j. 58 Co 281/2010-53,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví uvedeným usnesením odmítl Městský soud v Praze odvolání
žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 3. 2010, č. j. 20
C 234/2009-27, jímž soud prvního stupně zamítl nárok žalobce na přiměřené
zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění účinném
od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237
až
§ 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání žalobce přípustné, neboť
ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít
o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
odmítnuto odvolání dovolatele, však usnesením ve věci samé není. Ustanovení §
238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že
napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů (viz
shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2004, sp. zn. 29 Odo
829/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2005, pod
číslem 72, veřejnosti dostupné také na internetových stránkách Nejvyššího
soudu, www.nsoud.cz).
Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle
§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5
věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím
řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení
na náhradu svých nákladů právo.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 21. prosince 2011
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu