30 Cdo 1905/2025-534
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. J., zastoupeného Mgr. Dorou Bokovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1618/30, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17 a 2) České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných Vinařského fondu, IČO 71233717, se sídlem v Brně, Žerotínovo náměstí 449/3, zastoupeného JUDr. Janem Streličkou, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 163/12, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 65 C 36/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2024, č. j. 65 C 36/2019-469, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. 25 Co 394/2024-484, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 9. 2024, č. j. 65 C 36/2019-469, se zastavuje. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 9. 2024, č. j. 65 C 36/2019-469, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě na obnovu řízení (výrok I) a současně nevyhověl jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dané řízení (výrok II).
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení o návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě na obnovu řízení a na ustanovení zástupce pro toto řízení zastavil.
3. Obě tato rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
4. Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení o této části podaného dovolání podle § 243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).
5. V části, která se týkala usnesení odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud podané dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
6. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
9. Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
10. Rozhodl-li tedy odvolací soud napadeným usnesením o zastavení řízení o žalobcově návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků a o jeho žádosti o ustanovení zástupce, není v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními dovolání proti tomuto rozhodnutí přípustné. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalobce byl odvolacím soudem nesprávně poučen o přípustnosti dovolání, neboť soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovýmto nesprávným poučením založena není (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).
11. Nejvyšší soud proto podané dovolání ve zbývající části odmítl.
12. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 8. 2025
Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu