30 Cdo 1910/2025-248
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou
Wincorovou v právní věci žalobce J. H., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o
zaplacení částky 856 500 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.
14 C 169/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
9. 4. 2025, č. j. 20 Co 119/2025-205, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne
30. 1. 2025, č. j. 14 C 169/2023-192, zastavil řízení o dovolání žalobce ze dne
14. 7. 2024 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2024, č. j. 20
Co 147/2024-88, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení (výrok II). Řízení o dovolání bylo zastaveno pro nezaplacení
soudního poplatku z dovolání poté, co soud prvního stupně žalobci usnesením ze
dne 1. 10. 2024, č. j. 14 C 169/2023-144, potvrzeným usnesením Městského soudu
v Praze ze dne 9. 12. 2024, č. j. 20 Co 469/2024-188, nepřiznal osvobození od
soudních poplatků pro dovolací řízení, neboť jde o zjevně bezúspěšné
uplatňování práva, a navíc je žalobce schopen (byť např. ve splátkách) soudní
poplatek ve výši 4 000 Kč zaplatit.
2. Usnesením ze dne 9. 4. 2025, č. j. 20 Co 119/2025-205, Městský soud v
Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I
usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na
náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, doručené
soudu prvního stupně datovou zprávou dne 17. 6. 2025, které dle svého obsahu
směřovalo jen proti jeho výroku I v rozsahu potvrzení výroku I usnesení soudu
prvního stupně.
4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl
podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1.
2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
5. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně žalobce k zaplacení soudního
poplatku z dovolání nevyzval, učinil tak Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 7.
2025, č. j. 30 Cdo 1910/2025-223, které bylo žalobci doručeno dne 31. 7. 2025,
a vyzval jej k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč ve
lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a současně jej poučil, že nebude-li ve
stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno s tím,
že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Na toto
usnesení reagoval žalobce přípisem doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 8. 2025,
kterým dovolacímu soudu sdělil, že není bez své viny schopen soudní poplatek z
dovolání zaplatit, a to z důvodu svých osobních a majetkových poměrů, které v
podání specifikoval a doložil vyplněným prohlášením o jeho osobních,
majetkových a výdělkových poměrech a dalšími doklady, v nichž však tvrdil a
dokládal obdobné skutečnosti, příjmy i výdaje jako v předchozí žádosti o
osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, které nebylo vyhověno
usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 10. 2024, č. j. 14 C 169/2023-144,
potvrzeným usnesením odvolacího soudu ze dne 9. 12. 2024, č. j. 20 Co
469/2024-188. Soudní poplatek z dovolání pak žalobce dosud neuhradil.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na
zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů;
výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
7. Podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zjistí-li odvolací
soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen
poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu
kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení
poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při
řízení před dovolacím soudem.
8. Podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích soud řízení
pro nezaplacení poplatku nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož
důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem
ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí
osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.
9. Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek
za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který tvoří
přílohu zákona o soudních poplatcích, 4 000 Kč, tímto okamžikem byl soudní
poplatek též splatný [srov. § 4 odst. 1 písm. c) a § 7 odst. 1 věta první
zákona o soudních poplatcích].
10. Protože žalobce nebyl od placení soudního poplatku z předmětného
dovolání osvobozen (neboť jejím předchozí žádosti týkající se řízení o jeho
dovolání ze dne 14. 7. 2024 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 5.
2024, č. j. 20 Co 147/2024-88, nebylo soudem vyhověno a v současném dovolacím
řízení již o osvobození od soudních poplatků nežádal) a soudní poplatek za
dovolání nezaplatil ani ve lhůtě určené mu soudem, Nejvyšší soud dovolací
řízení zastavil podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích za použití §
243f odst. 2 o. s. ř.
11. Jestliže žalobce v rámci podání doručeného dovolacímu soudu dne 14.
8. 2025 obecně uvedl, že není bez své viny schopen soudní poplatek z dovolání
zaplatit, tak (kromě obecného nesouhlasu s tím, že nebyl v řízení opakovaně od
placení soudního poplatku osvobozen a opětovného tvrzení a doložení svých
osobních, výdělkových a majetkových poměrů) nesdělil žádné konkrétní
skutečnosti, které by osvědčily existenci nebezpečí z prodlení, v jehož
důsledku by mu mohla vzniknout újma, ani nedoložil, že bez své viny nemohl
soudní poplatek zaplatit. Místo toho opětovně uváděl skutečnosti, na nichž
stavěl svou předchozí neúspěšnou žádost o osvobození od placení soudních
poplatků, které by nemohly vést k rozdílnému rozhodnutí, neboť netvrdil, že by
u něj došlo ke změně poměrů (naopak s ohledem na zvýšení starobního důchodu se
rozdíl mezi příjmy a pravidelnými výdaji mírně zvýšil), a navíc k nevyhovění
jeho předchozí žádosti nedošlo jen z důvodu, že soud uzavřel, že je v jeho
schopnostech soudní poplatek zaplatit, ale i proto, že u něj jde o zjevně
bezúspěšné uplatňování práva. Podmínky § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních
poplatcích pro nezastavení dovolacího řízení tak naplněny nejsou.
12. Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o.
s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 9. 2025
JUDr. Hana Polášková Wincorová
pověřená členka senátu