Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1956/2019

ze dne 2020-04-28
ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.1956.2019.1

30 Cdo 1956/2019-386

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla

Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci

žalobkyně CHEMAGROUP, s. r. o., IČO 64789071, se sídlem v Náchodě, V Náměrkách

101, zastoupené JUDr. Jiřím Jandou, advokátem se sídlem v Náchodě, Kamenice

155, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze

1, Letenská 525/15, o zaplacení částky 211 599 200 Kč s příslušenstvím, vedené

u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 64/2010, o dovolání žalobkyně

proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2019, č. j. 11 Co

432/2018-360, takto:

Dovolání se odmítá.

Podanou žalobou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 211 599 200 Kč

s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena

nesprávným úředním postupem v daňových řízeních.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení

Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 1. 11. 2018, č. j.

16 C 64/2010-332, kterým soud rozhodl, že částečné zpětvzetí žaloby učiněné

žalobkyní podáním ze dne 19. 2. 2018 ohledně požadavku na zaplacení částky 129

992,06 Kč, není účinné.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním,

které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017

Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Dovolání žalobkyně není podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť závěr odvolacího

soudu, že v dané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 96 odst.

odst. 6 o. s. ř., je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1104/2019, nebo ze dne 11.

12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3958/2018), od níž není důvod se odchýlit ani v této

projednávané věci. Toto ustanovení nedává soudu možnost zvážit, zda rozhodne,

že zpětvzetí žaloby je neúčinné či zda řízení zastaví, ale v situaci, kdy jsou

splněny předpoklady v něm uvedené (jak tomu bylo v projednávané věci), mu

ukládá rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v

rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s.

ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2020

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu