U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v
právní věci žalobkyně M. B., zastoupené Mgr. Michaelou Vilhelmovou, advokátkou
se sídlem v Praze 1, Na Můstku 383/1, proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o
zaplacení částky 84.393,50,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 215/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 6. 11. 2013, č. j. 55 Co 342/2013 - 105, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, předsedou senátu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.)
odmítl dovolání žalobkyně, neboť neobsahuje zákonem předepsané náležitosti (§
241a odst. 2 o. s. ř.). Nedostatek náležitostí spočívá v tom, že dovolání neobsahuje vymezení důvodu
dovolání, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a
čeho se žalobkyně domáhá. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 26. 11. 2013. Žalobkyně podala
dovolání prostřednictvím právní zástupkyně dne 22. 1. 2014. Dne 9. 3. 2014 bylo žalobkyni doručeno usnesení Obvodního soud pro Prahu 2 ze
dne 5. 3. 2014, č. j. 18 C 215/2011 – 119, kterým byla vyzvána, aby ve lhůtě
patnácti kalendářních dnů od doručení tohoto usnesení doplnila dovolání tak, že
konkrétně vylíčí, čeho se domáhá. Doplnění dovolání bylo odesláno a doručeno
soudu prvního stupně 23. 3. 2014. Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do
dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podle druhého odstavce
téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty pro podání dovolání prominout. Podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o
tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které
neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v
průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle ustanovení § 243c odst. 1 dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve
lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení
pokračovat, dovolací soud odmítne. Žalobkyně podala dovolání ve lhůtě pro podání dovolání, avšak o zákonem
stanovené náležitosti je v rozporu s ustanovením § 241b odst. 3 doplnila až po
uplynutí lhůty k podání dovolání. Nejvyšší soud proto uzavřel, že dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve
lhůtě odstraněny a jak je uvedeno výše, dovolání odmítl. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že soud prvního stupně
žalobkyni usnesením č. j. 18 C 215/2011 – 119 vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů
svoje dovolání doplnila, což žalobkyně (po uplynutí stanovené patnáctidenní
lhůty) učinila. Podle § 243b o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí ustanovení §
43 o. s. ř., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo
opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti a
k opravě nebo doplnění podání určí lhůtu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu marným uplynutím propadné
(prekluzivní) lhůty stanovené § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné
vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému
doplnění dovolání nemůže přihlížet. Případná výzva, aby dovolání, které
neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c
odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se proto po uplynutí této lhůty stává
bezpředmětnou.
Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba
dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003,
publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 2119, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 22
Cdo 4408/2008).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. října 2014
JUDr. Pavel S i m o n
předseda senátu