30 Cdo 2551/2023-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka, v právní věci žalobkyně ERAMENT Trading s. r. o., IČO 24147435, sídlem v Praze 3, Olšanská 55/5, zastoupené Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí 2588/14, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 176 304 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 74 C 6/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2023, č. j. 53 Co 47/2023-124, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši 176 304 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení o nadměrném odpočtu DPH za 3. čtvrtletí roku 2012 vedeného před Finančním úřadem Prahy 5.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. 11. 2022, č. j. 74 C 6/2022-100, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 176 304 Kč s příslušenstvím (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč (výrok II). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze podat dovolání pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3.
Námitka, podle níž mělo být žalobkyni odejmuto právo jednat před soudem, když přes její žádost o nařízení jednání uvedenou v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, není způsobilým dovolacím důvodem; k prověření její správnosti slouží jiný mimořádný opravný prostředek, jímž je žaloba pro zmatečnost (srov. ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř.); přitom bylo jen na žalobkyni, zda tento opravný prostředek podá. Dovolací soud sice smí k vadám projevujícím se zmatečností podle ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.
s. ř. přihlédnout (a to i když by nebyly v dovolání uplatněny), avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, které bylo uveřejněno pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod č. 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2835/2017). Tento předpoklad však není v souzené věci naplněn.
Žalobkyně kromě této námitky žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení mělo napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviset (dovolací důvod), nevymezuje (srov. § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 10. 2023
JUDr. Pavel Simon předseda senátu