Nejvyšší soud Usnesení procesní

30 Cdo 2663/2019

ze dne 2019-10-23
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2663.2019.1

30 Cdo 2663/2019-32

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 250/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2019, č. j. 58 Co 60/2019-17, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání ze dne 8. 3. 2019 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 20. 8. 2019, č. j. 30 Cdo 2663/2019-22, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku a současně jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu, dovolací soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nejvyšší soud rovněž nepřihlédl podle § 43 odst. 2 o. s. ř. k námitce podjatosti podané dovolatelem, neboť dovolatel tuto námitku – ani po výzvě Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. 30 Cdo 2633/2019-27 – nedoplnil o zákonem vyžadované náležitosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 32 Nd 37/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 32 Nd 64/2016).

Výrok o náhradě nákladů řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 10. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu