30 Cdo 3396/2006

30 Cdo 3396/2006 30 Cdo 1550/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce MUDr. P., zastoupeného JUDr. Marií Vondráčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Zborovská 19, proti žalované MUDr. B. D., o určení výživného pro rozvedenou manželku, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 5 C 53/2005, o dovolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. srpna 2006, č.j. 5 Co 1847/2006-182, a ze dne 1. srpna 2006, č.j. 5 Co 1871/2006-189, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. srpna 2006, č.j. 5 Co 1847/2006-182, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. listopadu 2005, č.j. 5 C 53/2005-90, jímž bylo řízení zastaveno (výrok I.). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil nedostatek pravomoci tuzemských soudů rozhodnout v projednávané věci. Dospěl k závěru, že tato neodstranitelná překážka řízení brání tomu, aby soud v řízení dále pokračoval, a řízení bylo proto soudem prvního stupně důvodně zastaveno v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 o.s.ř. Následně Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. srpna 2006, č.j. 5 Co 1871/2006-189, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 20. dubna 2006, č.j. 5 C 53/2005-150, kterým bylo

rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a jímž bylo doplněno shora uvedené usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. listopadu 2005, č.j. 5 C 53/2005-90. Proti těmto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích podal žalobce dovolání. K jeho odůvodnění pouze uvedl, že dovolání podává z „důvodu, že dle jeho názoru rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení věci“ a že „podrobné odůvodnění dovolání zašle do 14 dnů.“ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocným usnesením odvolacího soudu byla podána ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadená usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o.s.ř.).

K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá jen tehdy, jestliže popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst.

2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním.

Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení.

Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou.

Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b odst.1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř.

doplněno, podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem SJ 31/2005). V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal proti oběma usnesením odvolacího soudu včas dovolání (usnesení odvolacího soudu byla doručena dovolateli dne 23.8.2006 a dovolání bylo podáno na poštu dne 23.10.2006) a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř.

(žalobce byl při podání dovolání zastoupen advokátem).

Dovolání ohledně vymezení dovolacích důvodů však obsahuje pouhou citaci textu ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Žalobce tak v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadených usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Lhůta uvedená v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, marně uplynula dne 23.10.2006. K podání dovolatele datovanému dne 7.11.2006, doručenému soudu prvního stupně telefaxem dne 8.11.2006, ani k podání dovolatele, datovanému dne 8.11.2006, doručenému Nejvyššímu soudu telefaxem dne 10.1.2007, jakož i k podání dovolatele datovanému dne 10.1.2007, doručenému Nejvyššímu soudu telefaxem dne 11.1.2007 - i při splnění podmínek pro učinění zmíněných podání telefaxem dle ustanovení § 42 odst. 3 o.s.ř.

- nebylo možné z důvodů výše uvedených přihlédnout. Dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, tak žalobce zabránil, aby mohl napadená usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 12. dubna 2007

JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu