30 Cdo 3635/2019-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody ve výši 1 007 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 214/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 23 Co 303/2019-55, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 214/2018 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1 007 100 Kč, přičemž uvedl, že stát prostřednictvím státních zlodějů a zločinců chrání bohaté zloděje a zločince, jakými je G. B., a je spolupachatelem její trestné činnosti. Žalovaná likviduje těžce nemocné lidi a nedovolí invalidům nezbytné léčení a návrat do normálního života, čímž žalobci způsobil trvalé poškození zdravotního stavu. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 11.
9. 2018, č. j. 51 C 214/2018-3, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2. K odvolání žalobce rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 10. 2018, č. j. 23 Co 367/2018-11, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Žalobce proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal dovolání. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 12. 2018, č. j. 51 C 214/2018-17, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání a byl poučen o důsledcích nezaplacení.
Žalobce následně podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost o osvobození od soudních poplatků, o níž bylo jmenovaným soudem rozhodnuto usnesením ze dne 4. 2. 2019, č. j. 51 C 214/2018-26, tak, že se žalobci osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznává. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 3. 2019, č. j. 23
Co 66/2019-38, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Prostřednictvím podání, které bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručeno dne 12. 2. 2019, žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, o němž Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl usnesením ze dne 1. 7. 2019, č. j. 51 C 214/2018-43, tak, že se žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovuje. Obvodní soud pro Prahu 4 následně usnesením ze dne 13. 8. 2019, č. j. 51 C 214/2018-46, zastavil dovolací řízení (výrok I. usnesení soudu prvního stupně) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II.
usnesení soudu prvního stupně). Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozhodl usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. 23 Co 303/2019-55, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. usnesení odvolacího soudu) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu). Žalobce proti posledně uvedenému usnesení podal dovolání. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce zde nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení podle § 241 o.
s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v desítkách téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II.
ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Rovněž z výše popsaného dosavadního průběhu tohoto řízení je zcela patrné, že žalobce byl seznámen s požadavky na dovolání (povinné zastoupení, povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání), které nesplnil ani poté, co bylo negativně rozhodnuto o jeho žádostech o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů, pročež bylo řízení o jeho předchozím dovolání usnesením soudu prvního stupně zastaveno.
Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle § 243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.