30 Cdo 3781/2020-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 99/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020, č. j. 51 Co 273/2020-34, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prachaticích jako soudu I. stupně dne 12. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 20 000 000 Kč. Usnesením ze dne 13. 2. 2020, č. j. 2 C 24/2020-6, vyslovil Okresní soud v Prachaticích svou místní nepříslušnost (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II.).
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 6. 2020, č. j. 22 C
99/2020-21, bylo řízení zastaveno (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu bylo usnesení soudu I. stupně potvrzeno (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., ačkoli si je žalobce této povinnosti vědom. Nejvyššímu soudu je z úřední povinnosti známo, že žalobce vede stovky obsahově obdobných řízení u různých soudů, přičemž sudičským způsobem využívá všech řádných i mimořádných opravných prostředků. Skutečností, že v tomto řízení žalobce nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., proto nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť je žalobce ke splnění této podmínky opakovaně vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.) a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle § 243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 4. 2021 JUDr. František Ištvánek předseda senátu