USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v
právní věci žalobců a) A. H., narozené XY, bytem XY, b) J. H., narozeného XY,
bytem XY, c) J. H., narozeného XY, bytem XY s doručovací adresou XY, proti
žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2,
Vyšehradská 424/16, a 2) J. P., soudnímu exekutorovi, se sídlem XY, o náhradu
škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 14/2010, o
dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2011, č.
j. 25 Co 486/2011-52, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně a) A. H., se zastavuje.
II. Řízení o dovolání žalobce b) J. H., se zastavuje.
III. Řízení o dovolání žalobce c) J. H., se zastavuje.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne
14. 7. 2011, č. j. 41 C 14/2010-41, byla odmítnuta žaloba o náhradu škody ze
dne 10. 1. 2010 (výrok I) a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II). Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 2. 12. 2011, č. j. 25 Co 486/2011-52, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno
(výrok I) a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Žalobci podali proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze
včasné dovolání, přičemž žalobci a) a b) požádali o ustanovení zástupce z řad
advokátů a o osvobození od soudních poplatků žádostmi ze dne 22. 4. 2012 a ze
dne 14. 5. 2012. Oba tak učinili k výzvě soudu ze dne 12. 4. 2012. Žalobce c)
byl usnesením soudu ze dne 23. 4. 2018 (č. l. 205) vyzván k tomu, aby si pro
podání dovolání ve věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím
podal řádné dovolání. Všichni žalobci pak byli soudem poučeni, že nesplní-li
podmínku právního zastoupení ve lhůtách k tomu určených, bude dovolací řízení
zastaveno. Žalovaná 1) a žalovaný 2) se k dovolání nevyjádřili. O žádostech žalobců a) a b) bylo rozhodnuto Městským soudem v Praze, který svým
usnesením ze dne 26. 5. 2014, č. j. 25 Co 141/2014-130, usnesení Obvodního
soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 10. 2012, č. j. 41 C 14/2010-98, o zamítnutí
předmětných žádostí potvrdil. Dovolací řízení v této věci pak bylo zastaveno
usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4140/2019. Se zřetelem k době vydání dovoláním napadeného usnesení Městského soudu v Praze
se uplatní pro dovolací řízení zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále
jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017, čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II. bod 7 a 1 zákona č. 404/2012 Sb.). Dovolací soud tedy konstatuje, že žalobcům byla zachována jejich procesní
práva, pokud byli opakovaně (i v rámci dalších tří dovolacích řízení
vztahujících se k projednávané žalobě) vyzýváni, aby splnili podmínku povinného
zastoupení pro dovolací řízení dle § 241 o. s. ř. Ze spisu totiž vyplývá, že
žalobci a) a c) byli ke splnění této podmínky vyzýváni na č. l. 61, č. l. 137
a žalobce b) byl taktéž opakovaně vyzýván na č. l. 137, č. l. 205. Je jim tedy
známo jak z výzev soudu, tak i z charakteru samotnými žalobci iniciovaných
řízení o žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení, že splnění
této podmínky (mimo jiné) je pro pokračování v dovolacím řízení nezbytné (k
tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13,
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo
ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou
dostupná na www.nsoud.cz a rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na
nalus.usoud.cz). Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
První odstavec citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání
[§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání
fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou
dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak
bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241,
postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno
opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti
rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze
odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky
řízení odstranit, řízení zastaví. Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. věty druhé nebyla-li v době podání dovolání
splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která
byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před
uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty
první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Dovolací soud dospěl ke zjištění, že žalobci neodstranili nedostatek povinného
zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měli celkově dostatečný
časový prostor. Proto dovolací soud po předložení věci soudem prvního stupně
podle ustanovení § 241b odst. 2 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o
dovolání žalobců zastavil. Žalobci do dovolání vtělili „požadavek na odkladný účinek“, tedy žádost podle §
243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Jsou-li splněny
důvody pro zastavení dovolacího řízení jako je tomu v tomto případě, nemůže být
o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na
odklad vykonatelnosti napadeného usnesení. Důvody, pro něž byl takový návrh
podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34. odůvodnění nálezu
Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Vzhledem k tomu, že žalobci nebyli v tomto řízení úspěšní a žalovaným žádné
náklady řízení nevznikly, dovolací soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku
IV tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.