30 Cdo 4491/2017-229
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem
Bičákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žalobě
na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2
pod sp. zn. 26 C 275/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v
Praze ze dne 29. 5. 2017, č. j. 29 Co 168/2017-203, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16.
3. 2017, č. j. 26 C 275/2010-196, odmítl žalobu pro zmatečnost (výrok I) i
žalobu na obnovu řízení (výrok II), zastavil řízení o žádosti žalobce o
ustanovení právního zástupce pro překážku věci rozhodnuté (výrok III) a
současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
(výrok IV).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se
ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že „žalobce přes výzvu, v níž
bylo podrobně a srozumitelně uvedeno, jak má být podání doplněno, podání
neopravil a podání i nadále vykazuje nedostatky spočívající v tom, že
neobsahuje skutková tvrzení, na základě nichž by bylo zřejmé, že žaloba na
obnovu řízení byla podána důvodně, jaké nové skutečnosti, rozhodnutí nebo
důkazy mohou pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci samé, a z
jakého důvodu ani nepředložil důkazy, že žaloba pro zmatečnost byla podána
včas.“ Správným shledal rovněž zastavení řízení o žádosti žalobce o ustanovení
právního zástupce pro překážku věci rozhodnuté za situace, kdy ve své žádosti
žalobce tvrdí skutečnosti zcela shodné jako v žádosti, o které již bylo
pravomocně rozhodnuto.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém
zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací
řízení, osvobození od soudních poplatků a vznesl požadavek na odkladný účinek
dle § 243 o. s. ř.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz
čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.),
dále jen „o. s. ř.“.
Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému
usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné
dovolání, je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudem prvního
stupně poučen usnesením ze dne 7. 6. 2016, č. j. 26 C 275/2010-186, jímž byl
vyzván, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení proti
usnesení odvolacího soudu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 29 Co 348/2015-176. Nadto
z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech
byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí
být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu
srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014).
Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o
náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo. Dovolateli je přitom z
jiných řízení známo, že za této situace Nejvyšší soud dovolací řízení bez
dalšího zastavuje (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn.
30 Cdo 4321/2016, ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5185/2016, ze dne 10. 2.
2017, sp. zn. 30 Cdo 3681/2016, či ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 68/2017).
V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší
soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání
zastavil.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s.
ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být
vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení dovolacím soudem bez zbytečných
odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci
a vykonatelnosti rozhodováno.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. listopadu 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu