30 Cdo 48/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce B. V., zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Tomaštíkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Úvalská 1220/38, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 120.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 3/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2008, č.j. 36 Co 55/2008-48, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 7. listopadu 2007, č.j. 14 C 3/2007-28 (kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 120.000,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 14. září 1990 do zaplacení, a rozhodnuto o nákladech řízení), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále již „dovolatel“) včasné dovolání, ve kterém uvedl, že s ohledem na současně podanou žádost, aby mu byl ustanoven pro dovolací řízení advokát, je nadbytečné, aby sám vyhotovil odůvodnění dovolání. Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. července 2009, č.j. 14 C 3/2007-65, byl dovolateli „k ochraně jeho zájmů v této věci“ ustanoven zástupce JUDr. Ing. Petr Tomaštík, advokát se sídlem v Praze 10, Úvalská 1220/38, jemuž bylo citované usnesení soudu doručeno dne 23. července 2009. Ze spisu je dále zřejmé, že dovolání dovolatele ani poté nebylo o zákonem stanovené náležitosti doplněno (§ 241a odst. 1 o.s.ř.). Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., může být dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Jak již uzavřel Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) v usnesení ze dne 23. března 2005, č.j. 29 Odo 25/2005, dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Lhůta určená v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet z úřední povinnosti, musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání, ve shodě s podaným výkladem, podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, neboť ve stanovené lhůtě dovolání nebylo o zákonem vymezené náležitosti doplněno, resp. žádné takové doplňující podání nebylo vůbec učiněno. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované, která by jinak měla právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.