U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem
Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu
škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C
194/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.
4. 2017, č. j. 58 Co 152/2017-22, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání
nesplňoval podmínku povinného zastoupení. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 5. 2017, č. j. 43 C 194/2016-26, byl
žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Soud zároveň
žalobce poučil, že neučiní-li tak do patnácti dnů, Nejvyšší soud dovolací
řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval podáním žádosti na
ustanovení advokáta ze dne 22. 5. 2017. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 6. 2017, č. j. 43 C
194/2016-30, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením
odvolacího soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 58 Co 248/2017-37, proti kterému
žalobce podal dovolání, přičemž řízení o tomto dovolání bylo zastaveno
usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4915/2017. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II
a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel
zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele
při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž
nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o
dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není
třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit,
je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má
právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem
stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby pro podání
dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle § 241 o. s. ř. Je však
nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudem prvního stupně poučen
usnesením ze dne 14. 8. 2017, č. j. 43 C 194/2016-41, kterým byl vyzván, aby
odstranil nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení proti usnesení
odvolacího soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 58 Co 248/2017-37. Nadto z
rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl
žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být
obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu
srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13,
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o
náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před
středníkem, a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení
v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b,
§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 31. října 2017
JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu