Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 5432/2016

ze dne 2016-12-20
ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5432.2016.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla

Simona a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce

J. B., zastoupeného Mgr. Michalem Buchtou, advokátem se sídlem v Praze 8,

Karolinská 654/2, proti žalované Generali Pojišťovně a.s., IČ 61859869, se

sídlem v Praze 2, Bělehradská 299/132, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního

soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 302/2015, o dovolání žalobce proti usnesení

Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2016, č. j. 22 Co 175/2016-110, takto:

Dovolání se odmítá.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 3. 2016,

č. j. 29 C 302/2015-104, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků.

Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném usnesení výrokem I usnesení

soudu prvního stupně potvrdil. Výrokem II zamítl návrh žalobce na ustanovení

zástupce z řad advokátů.

Žalobce se po žalované domáhal za neoprávněný zásah do jeho osobnosti

zadostiučinění ve výši 2 826 750 Kč (vymáháním částky 15 095 Kč žalobci vznikla

újma na jeho právech). V rámci žaloby žalobce také požádal o osvobození od

soudních poplatků. V odvolacím řízení pak požádal o ustanovení zástupce z řad

advokátů.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním,

které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č.

99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a

čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Námitka, že soudy nemohou bez bližšího zkoumání okolností a rozsahu újmy

způsobené žalobci dospět k závěru, že nárok uplatněný žalobou je zřejmě

bezúspěšným uplatňováním práva, a pouze z tohoto důvodu zamítnout žádost

žalobce o osvobození od soudních poplatků, přípustnost dovolání podle § 237 o.

s. ř. nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje usnesení odvolacího soudu jiné

řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2250/2012,

uveřejněný pod číslem 108/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1038/2013).

Odvolací soud totiž v souladu s uvedenou judikaturou, od které se dovolací soud

nemá důvod odchýlit, rozhodl, že i jen vzhledem k výši žalované částky je

evidentní bezúspěšnost uplatňování práva v řízení, a dále konstatoval, že o

zřejmou bezúspěšnost uplatňování práva jde i v případě, kdy výše plnění

požadovaného žalobcem neodpovídá skutkovým tvrzením, o které žalobce opírá

uplatněné právo.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se

řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 20. prosince 2016

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu