Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 5608/2017

ze dne 2017-12-20
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5608.2017.1

30 Cdo 5608/2017-99

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla

Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci

žalobce J. P., proti žalovaným 1) České průmyslové zdravotní pojišťovně, se

sídlem v Ostravě – Vítkovice, Jeremenkova 161/11, IČO: 47672234, 2) J. S.,

advokátu se sídlem v Praze 1, 3) L. V., soudní exekutorce se sídlem v Brně, s

neurčitým předmětem řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 61

Nc 1/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne

11. 5. 2017, č. j. 71 Co 131/2017-78, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 3. 2017,

č. j. 61 Nc 1/2016-66, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad

advokátů a na osvobození od soudních poplatků, vše pro dovolací řízení. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 11. 5. 2017, č. j. 71 Co 131/2017-78, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V

odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se v projednávané věci jedná o zřejmě

bezúspěšné uplatňování práva. Žalobní tvrzení jsou totiž částečně nesourodá a

zmatečná a nelze z nich dovodit, čeho se žalobce v řízení domáhá a z jakých

důvodů. Není dán jakýkoli logický základ jak pro samotný nárok žalobou

vznesený, tak pro podané dovolání. Podání žalobce obsahují stížnosti a

nesouhlas s postupem žalovaných, ovšem není jasný konkrétní obsah uplatněných

nároků a jejich logický základ. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání,

které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto

dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani

nedoložil, že má sám právnické vzdělání. Usnesením ze dne 4. 9. 2017, č. j. 61 Nc 1/2016-89, soud prvního stupně vyzval

žalobce, aby si zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho

prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce byl dále poučen, že nebudou-li

soudu plná moc advokáta a jím sepsané dovolání předloženy, Nejvyšší soud

dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 18. 9. 2017, v němž opět požádal

o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963

Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak,

musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má

právnické vzdělání. Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího

soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem

78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka,

jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání,

proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu

prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání

proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda

jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti

onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud

dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž

odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti

účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí

odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

21. 4. 2015, sp. zn.

26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro to, aby žalobci byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad

advokátů. Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu odvolacího, podle něhož

ze žalobcových podání není zřejmé, oč žalobci jde, tedy jakého konkrétního

nároku se po každém ze žalovaných domáhá a z jakých konkrétních důvodů. Žaloba

postrádá srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, přičemž o této okolnosti

byl žalobce poučen usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 5. 4. 2016, č. j. 0Nc 9446/2016-15, a marně vyzván k nápravě, jak z obsahu spisu plyne. Je tedy

správný závěr odvolacího soudu, že žalobce uplatňuje v předmětné věci právo

zřejmě bezúspěšně. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci

advokáta pro řízení o dovolání, čímž by vyhověl též jeho poslední žádosti

podané k výzvě soudu prvního stupně, a kdy sám žalobce přes tuto výzvu

neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §

241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše

uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v

rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s.

ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 20. prosince 2017

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu