U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 424/16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 169/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2007, č.j. 1 Co 304/2007-166, takto:
I. Dovolání žalobce s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění: (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. března 2007, č.j. 37 C 169/2005-139, zastavil řízení v označené věci podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů v důsledku nezaplacení soudního poplatku za řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2007, č.j. 1 Co 304/2007-166, podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 30. června 2009. Dovolací soud konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238 a § 239 téhož zákona, neboť procesní předpis v těchto ustanoveních nepočítá se založením přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku [v tomto případě nejde o případ ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona. Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l věta první o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je za situace, kdy podané dovolání bylo odmítnuto, avšak žalované v něm žádné náklady nevznikly, odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2012
JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu