30 Nd 18/2018-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka ve věci pozůstalosti po E. S., zemř. 2. 8. 2017, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 82 Nc 6/2018, o návrhu zmocněnce pozůstalých dcer J. K., na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 82 Nc 6/2018 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Nymburce.
Okresnímu soudu v Nymburce byla dne 2. 1. 2018 doručena žádost zmocněnce K. „o dodatečné projednání dědictví“ po shora uvedené zůstavitelce. Zmocněnec v žádosti uvedl, že poslední známé bydliště zůstavitelky bylo ve S. s. a.. Předmětem pozůstalosti jsou nemovitosti (pozemky) nacházející se na území České republiky [katastrální území T. (okres N.J.) a katastrální území R. u L. nad B. (okres P.)]. Dědici jsou – dcera S. T. K., bydlištěm ve S. s. a., a dcera P. S., bydlištěm rovněž ve S. s. a.. Zmocněnec dále Okresnímu soudu v Nymburce dne 8.
1. 2018 doručil opět žádost „o dodatečné projednání dědictví“, ve které současně požádal, „aby bylo přikázáno projednání tohoto dědictví Okresnímu soudu v Nymburce“, a to s ohledem na skutečnost, že zastupuje obě potencionální dědičky a bydlí v okrese N.. Okresní soud v Nymburce podáním ze dne 8. 1. 2018, č. j. 24 D 3/2018-68a, postoupil žádost zmocněnce o dodatečné projednání dědictví po shora uvedené zůstavitelce Okresnímu soudu v Novém Jičíně, a to vzhledem k místní příslušnosti podle § 98 odst. 1 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.
ř. s.“). Okresní soud v Novém Jičíně posléze podáním ze dne 15. 1. 2018, č. j. 82 Nc 6/2018-69, předložil Nejvyššímu soudu dne 19. 1. 2018 daný spis ve věci pozůstalostního řízení po shora uvedené zůstavitelce s návrhem zmocněnce na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Nymburce. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odst. 1).
Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3). Podle § 99 z. ř. s. právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v § 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 98 odst. 1 z. ř. s.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015, a ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 30 Nd 307/2017). V dané věci je nepochybné, že projednání pozůstalostního řízení před Okresním soudem v Nymburce bude vzhledem k vzdálenosti místa bydliště zmocněnce pozůstalých dcer od procesního soudu hospodárnější a rychlejší.
S přihlédnutím k tomu, že o přikázání věci z důvodu vhodnosti požádal zmocněnec pozůstalých dcer, jakožto (prozatím) jediných známých dědiců v řízení, Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Nymburce podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2018
JUDr. Pavel Simon předseda senátu