30 Nd 293/2017-21
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v
exekuční věci oprávněné Allianz pojišťovny, a. s., IČO: 47115971, se sídlem v
Praze 8, Ke Štvanici 656/3, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem
v Praze 10, Kodaňská 1441/46, proti povinnému G. B., pro vymožení peněžitého
plnění, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 12026/2017, o
určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 EXE 12026/2017
projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 18. 7. 2017, č. j. 11 EXE
12026/2017- 17, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil shora označenou
věc Nejvyššímu soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc
projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo
možno určit příslušný soud, nelze zjistit.
V projednávané věci podal soudní exekutor Mgr. Jan Peroutka žádost o
pověření a nařízení exekuce ve věci shora uvedených účastníků, kdy exekučním
titulem je rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 2. 2017, 46 EC
1069/2012-79.
Z obsahu spisu plyne, že jediné známé bydliště povinného je na území
Slovenské republiky na adrese v záhlaví uvedené.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci
soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze
zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit
soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní
příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů.
Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o.
s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen
návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou
nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci
před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Oproti tomu, jestliže
řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a
postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení,
který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než
takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci
českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž
odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou
pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného
soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak
řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11
odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně
vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu
za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný
soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých
soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České
republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a
zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci
provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením
exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší
soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný
soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012,
sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek).
Nejvyšší soud proto určil (§ 11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k
projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Chomutově, když s ohledem na
požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný
soud, než ten, který byl požádán o pověření k vedení exekuce.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. prosince 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu