30 Nd 76/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci
žalobce VICTORIA, a.s., IČ 61860867, se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 6,
zastoupeného JUDr. Josefem Haščákem, advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří,
Jana Nerudy 868, proti žalovanému Ing. J. Š o zaplacení částky 4.800.000,- Kč s
příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o
námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodujících o námitce
podjatosti soudců Městského soudu v Praze pod sp. zn. Nco 144/2011, takto:
Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. Nco 144/2011, se odmítá.
Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podáních ze dne 20. září 2011 a 22.
září 2011 doplněných podáním ze dne 2. listopadu 2011, námitku podjatosti proti
soudkyním Vrchního soudu v Praze, které usnesením ze dne 18. srpna 2011, č.j.
Nco 144/2001-90, rozhodly o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v
Praze.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Praze
přípisem ze dne 6. března 2012, sp. zn. Nc 325/2011-109, Nejvyššímu soudu, a to
s připojením písemných vyjádření soudkyň senátu Nco Vrchního soudu v Praze,
JUDr. Milady Lukáčové, JUDr. Evy Keményové a Mgr. Ivy Horákové, že nikdo z nich
nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich
zástupcům žádný vztah a není jim znám žádný důvod, pro nějž by bylo na místě
pochybovat o jejich nepodjatosti. V předkládací zprávě však Vrchní soud v Praze
současně mimo jiné uvedl, že vznesenou námitku považuje za zjevně opožděnou.
Podle § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou soudci
vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich
poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 2 o.s.ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří
projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž
platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování
v jiných věcech.
Podle § 15a odst. 2 o.s.ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce
(přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil
soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu
vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů
po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit
jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám
soudců (přísedících).
Podle § 16 odst. 2 o.s.ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený
v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda námitka podjatosti vznesená žalovaným je
námitkou uplatněnou včas, nebo zda se jedná o námitku uplatněnou opožděně, jak
uvádí v předkládací zprávě Vrchní soud v Praze.
Po zhodnocení příslušných ustanovení zákona a obsahu předloženého spisu dospěl
Nejvyšší soud k závěru, že žalovaný uplatnil námitku podjatosti opožděně.
Především je totiž nutno mít na zřeteli, že právo účastníků vyjádřit se k
osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je
procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze
zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení.
Rozhodnutí o námitce podjatosti bylo vydáno Vrchním soudem v Praze jako soudem
nadřízeným (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3, věty druhé,
o.s.ř. bez jednání a bylo doručeno žalovanému dne 16. září 2011. Řízení o této
námitce tak u nadřízeného soudu skončilo. Jestliže žalovaný uplatnil námitku
podjatosti podáním doručeným soudu dne 20. září 2011, podal ji opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou žalovaným jako opožděnou podle
ustanovení § 16 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Jen na okraj lze s ohledem na formulace námitky podjatosti zmínit, že případné
členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa
sama o sobě není důvodem ke konstatování, že soudce nebude schopen ve věci
nepodjatě rozhodovat. Např. Ústavní soud ČR ve věci sp. zn. III. ÚS 3268/10
zdůraznil zásadu, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v
souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb.,
který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních
orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a
Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje
princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně
vylučovala soudce z rozhodovacího procesu (odkázat lze též např. na usnesení
Ústavního soudu ČR ze dne 22. listopadu 2011, sp. zn. III. ÚS 3232/11, nebo na
usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 15/2012,
apod.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2012
JUDr. Pavel Pavlík,v. r.
předseda senátu