32 Cdo 1552/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v
právní věci žalobce Mgr. Romana Peška, advokáta se sídlem v Olomouci, Šantova
2, jako insolvenčního správce úpadce NABEMA MODEL a.s., identifikační číslo
osoby 26 87 85 77, proti žalované MB DOMUS SE, se sídlem v Hranicích - Hranice
I - Město, Družstevní 402, PSČ 753 01, identifikační číslo osoby 28 86 25 62,
zastoupené JUDr. Dagmar Jahnovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, Gen.
Hlaďo 748/4, o vydání věcí nebo zaplacení částky 5,148.161,71 Kč s
příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp.
zn. 6 Cm 427/2012, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci
ze dne 21. března 2013, č. j. 7 Cmo 90/2013-183, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 1. února 2013, č.
j. 6 Cm 427/2012-173, přerušil řízení - s odkazem na ustanovení § 109 odst. 2
písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - do pravomocného
skončení trestního řízení vedeného pod č. j. KRPM-15468/TČ-2010-140881, vedené
u PČR, KŘ policie Olomouckého kraje, Územního odboru Přerov, oddělení
hospodářské kriminality SKPV.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením změnil
usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nepřerušuje.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání „do všech jeho
výroků“ - aniž by uvedla, ač zastoupena advokátkou, o co opírá přípustnost
dovolání - v němž polemizuje se správností rozhodnutí odvolacího soudu a tvrdí,
že dovolací soud tyto otázky (přičemž žádnou otázku neformulovala) ve svém
rozhodování dosud nevyřešil.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako
nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení uvedených v ustanovení §
238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v
ustanovení § 237 o. s. ř.
Právní posouzení věci [co do výkladu ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.
a řešení otázky, zda je hospodárné a tedy nikoli předčasné, přerušit řízení za
situace, kdy soud prvního stupně dosud neprovedl účastníky navržené důkazy,
včetně zjištění z listin, které tvoří součást vyšetřovacího spisu, a kdy v
trestní věci vedené proti statutárnímu orgánu úpadce dosud nebyla podána ani
obžaloba a obviněný odmítl v trestním řízení vypovídat], na němž spočívá
rozhodnutí odvolacího soudu a jež bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu se
závěry vyjádřenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn.
30 Cdo 5270/2009, in www.nsoud.cz [v jehož obsahu se promítá ustálený výklad
Nejvyššího soudu k ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. V něm Nejvyšší
soud uzavřel, že smyslem ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zajistit
hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku jiného
řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si
otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Pří
úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností
konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná
vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně
původní řízení prodlouží.
Akcent na hospodárnost řízení ve spojení s důvodem přerušení řízení podle
ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. klade i literatura (srov. např.
Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. Vydání.
Praha: C. H. Beck, 2009, str. 752).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o
rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. března 2014
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu