Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Cdo 2639/2016

ze dne 2016-07-27
ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.2639.2016.1

32 Cdo 2639/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyně MONETA Auto, s. r. o., se sídlem Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 60112743, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, proti žalovanému P. K., zastoupenému JUDr. Vítězslavem Novákem, advokátem se sídlem v Jeseníku, nám. Svobody 829/17, o zaplacení částky 116 770,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 69/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2015, č. j. 90 Co 290/2015-139, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 11. 12. 2014, č. j. 51 C 69/2014-85, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 90 120 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 23 592 Kč s příslušenstvím a částky 3 058,05 Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III., IV. a V.). Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok), ve výroku II. jej změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 23 592 Kč s příslušenstvím a částku 3 058,05 Kč (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok).

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, v němž pouze uvedl, že podává dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2015, č. j. 90 Co 290/2015-139, které odůvodní z důvodu pracovní neschopnosti do 31. 3. 2016. Dovolání je neprojednatelné. Podle ustanovení § 240 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1).

Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a), nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o.

s. ř.). Nejvyšší soud v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání (srov. též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.

5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1740/2010, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl obecnému zmocněnci žalovaného doručen 11. 1. 2016 (srov. doručenku na č. l. 147 spisu). Žalovaný proti tomuto rozsudku podal dne 10. 3. 2016 tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedl, že je odůvodní z důvodu pracovní neschopnosti do 31.

3. 2016. V dovolání zcela chybí údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí napadá a v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti a důvod dovolání. Lhůta pro podání dovolání uplynula dne 11. 3.

2016, v této lhůtě nebylo dovolání doplněno. K doplnění dovolání, které dovolatel učinil podáním ze dne 28. 4. 2016 a které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 2. 5. 2016, dovolací soud nepřihlížel, neboť dovolatel tak učinil až po uplynutí lhůty k podání dovolání (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2016

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu