32 Cdo 3170/2018-235
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyně ERNEKS INVEST s. r. o., se sídlem v Čestlicích, Průhonická 222, identifikační číslo osoby 27105075, zastoupené Mgr. Martinem Brudným, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalovanému L. R., zastoupenému JUDr. Zdeňkem Rudoleckým, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Tylovo nábřeží 367/10, o zaplacení částky 417 766,41 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 8 C 238/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2018, č. j. 47 Co 30/2018-201, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12 439 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.
příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, datované 27. 6. 2018 a podané k poštovní přepravě téhož dne, v němž navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné nebo zamítl jako nedůvodné a aby žalobkyni přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně. Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.
s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu. Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce.
Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Z obsahu spisu se podává, že rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání byl doručen právnímu zástupci žalovaného do datové schránky v úterý 24. 4. 2018 (srov. č. l. 203 spisu). Dne 24. 6. 2018 byla neděle, lhůta pro podání dovolání proto podle ustanovení § 57 odst. 2 o.
s. ř. skončila v pondělí dne 25. 6. 2018. Podal-li následně žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dovolání k poštovní přepravě dne 27. 6. 2018 (srov. č. l. 216 spisu), učinil tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první a § 218a o. s. ř. odmítl pro opožděnost. I kdyby však dovolání bylo podáno včas, bylo by odmítnuto podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako vadné, neboť dovolatel oproti požadavkům určeným pro obsah dovolání ustanovením § 241a odst. 2 o.
s. ř. neformuloval žádnou otázku hmotného ani procesního práva, kterou odvolací soud podle jeho názoru posoudil nesprávně, a nadto se ve své argumentaci omezuje na kritiku skutkového stavu zjištěného před soudy nižších stupňů. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 30. 9. 2017 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn.
29 Cdo 4097/2014, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Dovolání proti výroku o nákladech řízení není ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.