32 Nd 140/2016
U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce L. N., proti žalovaným 1) Mgr. V. M., Městský úřad Otrokovice, odbor přestupkový a exekuční, Náměstí 3. května 1340, PSČ 765 02, zastoupenému JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem, advokátem se sídlem v Otrokovicích, Náměstí 3. května 35, Otrokovice, PSČ 765 02, 2) Mgr. Z. D., Městský úřad Otrokovice, odbor přestupkový a exekuční, Náměstí 3. května 1340, Otrokovice, PSČ 765 23, 3) Ing. M. M., Městský úřad Otrokovice, tajemnice, Náměstí 3. května 1340, Otrokovice, PSČ 765 02, 4) Mgr. R. Z., Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a správních agend, Tř. Tomáše Bati 21, Zlín, PSČ 761 90, 5) Mgr. M. T., Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a správních agend, Tř. Tomáše Bati 21, Zlín, PSČ 761 90, 6) nprap. K. Č., Policie České republiky – Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, nám. T. G. Masaryka 3218, Zlín, PSČ 760 01, 7) plk. Mgr. P. L., Policejní prezidium České republiky, Strojnická 27, Praha 7, PSČ 170 89, 8) plk. Mgr. V. K., Policie České republiky – územní odbor Zlín, nám. T. G. Masaryka 3218, Zlín, PSČ 760 01, 9) por. Bc. J. G., Policie České republiky – Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, nám. T. G. Masaryka 3218, Zlín, PSČ 760 01, 10) plk. Mgr. B. K., Policie České republiky – Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, J. A. Bati 5637, Zlín, PSČ 760 01, 11) Mgr. I. Ch., Okresní státní zastupitelství ve Zlíně, Dlouhé díly 351, Zlín – Louky, PSČ 763 02, 12) JUDr. J. K., Okresní státní zastupitelství ve Zlíně, Dlouhé díly 351, Zlín - Louky, PSČ 763 02, 13) JUDr. I. K., Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Zlín, Dlouhé díly 351, Zlín, PSČ 763 02, a 14) plk. Mgr. J. T., Generální inspekce bezpečnostních sborů, Skokanská 2311/3, Praha – Břevnov, PSČ 160 17, o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 3 300 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 69/2015, o námitce podjatosti senátu č. 30, takto:
Soudci senátu č. 30 Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 Cdo 1361/2016.
U Nejvyššího soudu je pod spisovou značkou 30 Cdo 1361/2016 vedeno řízení o dovolání žalobce proti usnesení ze dne 27. 7. 2015, č. j. 70 Co 167/2015-75, jímž Krajský soud v Brně potvrdil usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. 6. 2015, č. j. 28 C 69/2015-57. Tímto rozhodnutím nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž se žalobce domáhá ochrany osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 3 300 000,- Kč. Podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 13. 4. 2016 dovolatel uplatnil námitku podjatosti soudců senátu č. 30. Dovolatel zejména tvrdí, že tímto senátem je v jeho případě opakovaně zlovolně legalizováno masivní porušování lidských práv v postupu soudů nižších stupňů; veškerá rozhodnutí tohoto senátu brání projednat případy dovolatelů domáhajících se po pachatelích trestných činů na nich spáchaných náhrady škody a podstatou jeho rozhodování je eliminovat možnost přístupu k soudu žalobcům tam, kde reálně hrozí, že připuštěním dokazování dojde k odhalení zločineckých struktur ovládajících v České republice policii, státní zastupitelství, GIPS a zapojení členů vlády a policejního prezidenta do této činnosti. Podle názoru dovolatele senát č. 30 není nezávislým arbitrem právního demokratického státu, nýbrž legalizuje v ČR justiční vraždy a zacházení s člověkem nehodným ani zvířat. Dovolatel požaduje, aby o jeho věci rozhodoval „takový senát, který nepracuje na základě zadání, kde členové vlády ČR legalizují a zatajují ČR masivní porušování lidských práv v takové míře, že toto hraničí až s terorismem, což senát č. 30 zlovolně skrývá a zahlazuje“. Členové senátu č. 30 JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M, se k námitce podjatosti vyjádřili shodně tak, že k projednávané věci, k osobě dovolatele, k ostatním účastníkům ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc k rozhodnutí o uplatněné námitce předložena senátu č. 32. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 2000, pod číslem 33, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise, sešit č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců senátu č. 30 JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M. Nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že tito soudci mají k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům vztah významný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. Dovolatel dovozuje závěr o tom, že tito soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, toliko ze způsobu, jakým tento senát rozhodoval v jiných věcech a z něhož dovolatel usuzuje na jím expresivně vylíčené, leč nedoložené se zákonem neslučitelné motivace. Takový argument však vzhledem ke shora citovanému § 14 odst. 4 o. s. ř. jako důvod k vyloučení soudce obstát nemůže (srov. k tomu též např. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 828/96). Za těchto okolností nelze dovodit, že soudci senátu č. 30 Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí shora označené věci. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. 7. 2016
JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu