33 Cdo 1353/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně PharmDr. J. Š., zastoupené JUDr. Zdeňkem Novákem, advokátem se sídlem Přerov, Čechova 2, proti žalované I. S., zastoupené JUDr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem Prostějov, nám. T. G. Masaryka 11, o 226.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 8 C 25/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 7. října 2008, č. j. 12 Co 354/2008-64, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 27. února 2008, č. j. 8 C 25/2008-25, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 226.800,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 7. října 2008, č. j. 12 Co 354/2008-64, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná výtkou, že soud prvního stupně jí nesprávným postupem v rozporu s § 101 odst. 3 o. s. ř. odňal možnost jednat před soudem (a odvolací soud toto pochybení nenapravil), uplatnila zmatečnostní vadu podle § 229 odst. 3 o.
s. ř.; přehlíží přitom, že zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§ 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.). Dovolací soud ke zmatečnostem podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř. přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 32/2003, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 82/2006).
Obsáhle zdůvodněné výhrady žalované, že odvolací soud neprovedl jí navržené důkazy, které v dovolání jednotlivě vyjmenovává, naplňují dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jenž sice může výjimečně přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda je či není řízení před soudy nižších stupňů postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu. O takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná.
Námitky, jimiž žalovaná zpochybňuje skutkové závěry, na nichž odvolací soud
založil právní posouzení věci, nejsou způsobilé založit zásadní právní význam napadeného rozsudku, neboť skutková zjištění jsou v podmínkách posuzování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nezpochybnitelná a použití dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř. je zde vyloučeno. Skutkového charakteru je též výtka žalované, že soudy nevzaly na zřetel skutečnost, kterou považuje za relevantní z hlediska posouzení, zda výkon práva žalobkyně je či není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 občanského zákona, a to že žalobkyně „nastavila investice“ do doby, kdy podala žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví účastnic a přikázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, přičemž prováděné investice mají být hrazeny i z prostředků žalované. Protože žalovaná nenastolila k dovolacímu přezkumu žádnou otázku zásadního právního významu, dovolací soud její dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c/ o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. ledna 2011
JUDr. Blanka Moudrá, v. r. předsedkyně senátu