33 Cdo 1404/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce F. T., zastoupeného Mgr. Rudolfem Bartošíkem, advokátem se sídlem v Břeclavi, Národních hrdinů 12/1, proti žalovanému Ing. K. B., zastoupenému JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova 4083/14, o 550.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 108 C 134/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2015, č.j. 14 Co 131/2015-136, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
moci usnesení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Podání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), ani vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 1, 3 o.s.ř.); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Vedle obecných náležitostí každého podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být v dovolání podle § 241a odst. 2 o.s.ř. uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.).
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo
2326/2013). Důvod dovolání, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. § 241a odst. 3 o.s.ř.).
Uvádí-li žalovaný, že „i když soud II. stupně rozhodnutí soudu I. stupně změnil, tak tato změna nebyla učiněna v souladu se zákonem“, nevymezuje důvod dovolání a předpoklady přípustnosti zcela opomíjí (uvedené nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání).
Námitkou, týkající se nedostatečného odůvodnění rozhodnutí, dovolatel nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno, ale vytýká soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě dovolací soud ovšem přihlíží jen v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o.s.ř.); tento předpoklad však v dané věci splněn není. Ve vztahu k nákladovému výroku dovolatel žádnou argumentaci nevznesl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. dubna 2016
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu