33 Cdo 1535/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně
innogy Energie, s.r.o. se sídlem v Praze 10, Strašnice, Limuzská 3135/12
(identifikační číslo osoby 499 03 209), zastoupené Mgr. Kamilem Stypou,
advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalovanému R. M.,
zastoupenému JUDr. Alešem Minaříkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Půtova
1219/3, o 47.483,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově
pod sp. zn. 46 EC 1548/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.11.2015, č.j. 11 Co 62/2015-180, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení
4.501 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Kamila Stypy, advokáta.
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne
14. 11. 2013, č.j. 46 EC 1548/2009-58, kterým Okresní soud v Chomutově uložil
žalovanému zaplatit žalobkyni 47.483,12 Kč se specifikovanými úroky z prodlení
a na náhradě nákladů řízení 22.488 Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud po opakování a doplnění důkazů zjistil, že žalovaný 25. 4. 2007
navrhl žalobkyni uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu,
žalobkyně tento návrh 3. 5. 2007 přijala a 30. 5. 2007 vystavila smlouvu,
kterou spolu s rozpisem záloh zaslala žalovanému; smlouvu ukončil Ing. J. V. na
základě plné moci, kterou mu žalovaný (zmocnitel) udělil 16. 4. 2008. V
okamžiku podání návrhu na uzavření smlouvy byl stav plynoměru (výr. č. 5450691)
6.463 m? a ke dni 11. 3. 2008 činil stav 15.227 m?. Po právní stránce uzavřel,
že účinností akceptace vznikl právní vztah ze smlouvy o sdružených službách
dodávky plynu (§ 43c odst. 2, § 44 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského
zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./,
dále jen „obč. zák.“, § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. Má za to, že žalobkyně
neprokázala přijetí jeho návrhu na uzavření smlouvy o sdružených službách
dodávky plynu, tj. okolnost, že vyjádření souhlasu došlo žalovanému. Odvolacímu
soudu dále vytknul, že své rozhodnutí založil na důkazech provedených v rozporu
se zákonem. Jde o důkazy, které žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně
– a to ani po konečném poučení o povinnosti tvrdit všechny rozhodné skutečnosti
a k nim označit a předložit důkazy – nenavrhla. Nebyly tak splněny podmínky §
205a a § 211a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
pozdějších předpisů, pro provádění důkazů navržených jiným účastníkem než
odvolatelem. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil
odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.). Dovolání není přípustné. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí
odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí
závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím
soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní
otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). Podle § 239 o.s.ř. je přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) oprávněn zkoumat jen
dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na
nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.).
Námitkou, že vyjádření souhlasu s obsahem návrhu na uzavření smlouvy o
sdružených službách dodávky plynu (akceptace) nedošlo oferentovi a že tedy
smlouva nebyla uzavřena, žalovaný zpochybňuje správnost skutkových zjištění
(základu právního posouzení věci), k nimž odvolací soud dospěl hodnocením
důkazů provedených v odvolacím řízení ve spojení s výsledky důkazního řízení
před soudem prvního stupně. Pomíjí, že samotné hodnocení důkazů odvolacím
soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů) nelze úspěšně napadnout
dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o.s.ř. a že nesprávná či neúplná
skutková zjištění nejsou způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1
o.s.ř. a contrario). Podle ustanovení § 212a odst. 3 o.s.ř. smí odvolací soud přihlédnout k novým
skutečnostem nebo důkazům (§ 205a odst. 1 a § 211a), s výjimkou věcí uvedených
v § 120 odst. 2, jen když byly uplatněny. Podle ustanovení § 213 o.s.ř. není odvolací soud vázán skutkovým stavem, jak
jej zjistil soud prvního stupně (odstavec 1). Odvolací soud může zopakovat
dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci;
dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k
jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně (odstavec 2). Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly
provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci; to
neplatí jen tehdy, má-li být provedeno rozsáhlé doplnění dokazování, a jestliže
ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, dosud nebylo provedeno žádné nebo
zcela nedostatečné dokazování (odstavec 4). Při zjišťování skutkového stavu
odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky
řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a (odstavec 5). Podle ustanovení § 205a odst. 1 o.s.ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly
uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo
usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají
podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo
obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které
mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna
věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního
stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci
významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro
nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že
odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl
řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání)
rozhodnutí soudu prvního stupně. Podle ustanovení § 211a o.s.ř. jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u
odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před
soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a. Z obsahu spisu se podává, že při jednání soudu prvního stupně 7. 11. 2013 (před
poučením podle § 119a odst.
1 o.s.ř.) předložil právní zástupce žalobkyně kopii
plné moci z 16. 4. 2008 a právní zástupce žalovaného navrhl důkaz výslechem
svědka Ing. J. V.. Odvolací soud vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení
ohledně (způsobu) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a k
předložení jiných než dosud navržených důkazů týkajících se uzavření smlouvy. Žalobkyně ve vyjádření z 14. 8. 2015 – kromě jiného – navrhla, aby odvolací
soud vyslechl svědkyni M. P.. Při jednání 22. 9. 2015 odvolací soud opakoval
dokazování listinou (částí faktury č. 110000144182 z 26. 3. 2008) a doplnil
dokazování fotokopií plné moci z 16. 4. 2008, kterou žalovaný udělil Ing. J. V. k provedení odečtu plynoměru, a výslechem svědka Ing. J. V.; jednání odročil na
29. 9. 2015 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Jednání nařízené na den 29. 9. 2015, k němuž se účastníci ani jejich zástupci nedostavili, odvolací soud
odročil za účelem výslechu svědkyně M. P.; o její výpověď doplnil dokazování
při jednání 10. 11. 2015. Vzhledem k tomu, že faktura č. 110000144182 z 26. 3. 2008 byla jedním z důkazů,
na základě kterých soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci, opakoval
odvolací soud tento listinný důkaz v souladu s § 213 odst. 2 o.s.ř. Doplnit dokazování může odvolací soud o dosud neprovedené důkazy, přičemž může
jít o důkazy navržené účastníky v řízení před soudem prvního stupně nebo v
řízení odvolacím (§ 213 odst. 4 o.s.ř.); musí se tak stát v souladu s § 205a a
§ 211a o.s.ř. Jiné než účastníky navržené důkazy může odvolací soud provést,
jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu
(srov. § 213a odst. 1, § 120 odst. 3, větu první, o.s.ř.); v systému neúplné
apelace platí, že provést lze jen takové důkazy, které se podávají z obsahu
spisu za řízení v prvním stupni dříve, než nastala koncentrace řízení, nebo
je-li dána některá z výjimek koncentrace řízení (§ 205a, § 211a o.s.ř.). V případě plné moci z 16. 4. 2008 a výslechu svědka Ing. J. V. byla splněna
podmínka, že tyto důkazy účastníci navrhli již v řízení před soudem prvního
stupně. Pokud jde o výslech M. P., je postup odvolacího soudu výrazem povinnosti
poskytovat poučení podle § 118a (ve spojení § 213b odst. 1) o.s.ř. Tuto
povinnost totiž v občanském soudním řízení neplní jen soud prvního stupně;
povinnost poskytovat účastníkům potřebná poučení zákon ukládá také odvolacímu
soudu, což neplatí jen tehdy, kdyby v důsledku poskytnutého poučení podle 118a
odst. 1, 2 nebo 3 o.s.ř. měl účastník uplatnit nové skutečnosti nebo nové
důkazy v rozporu s § 205a nebo § 211a o.s.ř. Měl-li odvolací soud za to, že
soud prvního stupně rozhodl, aniž měl úplně zjištěn skutkový stav, bylo jeho
povinností žalobkyni o tom poučit (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1829/2011, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek pod č. 59/2011, ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 604/2012, ze dne
26. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1163/2013, a ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo
2604/2009).
Nad rámec výše uvedeného dovolací soud dodává, že vadou řízení (pro kterou je
nutno rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit) je porušení § 118a odst. 1 až 3
o.s.ř. soudem prvního stupně pouze tehdy, vyplyne-li potřeba doplnit skutková
tvrzení či označit důkazy z odlišného právního názoru odvolacího soudu (§ 213b
odst. 2 o.s.ř.); to v daném případě nebylo splněno. Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1, věty první,
o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3
o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 19. 1. 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu