33 Cdo 1618/2025-183
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně obce Vranovice, se sídlem Vranovice, Školní 1, identifikační číslo osoby 00283720, zastoupené JUDr. Radkem Machem, advokátem v Brně, Pražákova 1008/69, proti žalované VAŠSTAV, s.r.o., se sídlem Brno, Ponava, Staňkova 103/18, identifikační číslo osoby 46964541, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Dohnalem, advokátem v Brně, Bednaříkova 2893/1a, o zaplacení 639 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 160/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2025, č. j. 38 Co 229/2024-163,
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2025, č. j. 38 Co 229/2024-163, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2024, č. j. 49 C 160/2022-130, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 639 400 Kč s příslušenstvím představující slevu z ceny díla.
2. Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 24. 1. 2025, č. j. 38 Co 229/2024-163, potvrdil rozsudek ze dne 30. 4. 2024, č. j. 49 C 160/2022-130, kterým Městský soud v Brně (soud prvního stupně) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 639 400 Kč s příslušenstvím (částka
3. Odvolací soud vyšel z následujících zjištění soudu prvního stupně:
4. Žalovaná na základě smlouvy o dílo ze dne 4. 1. 2016 provedla dílo – stavbu bytového domu ve XY, které žalobkyni předala 1. 3. 2017. Žalobkyně následně v dotyčném bytovém domě vymezené bytové jednotky prodala. Manželé V. (vlastníci jednotky v dotyčném domě) v roce 2018 reklamovali vadně provedenou podlahu, žalovaná na přelomu února a března 2019 provedla její opravu. K předání „opravených vad“ došlo neformálním způsobem. Dne 6. 3. 2019 bylo provedeno měření kročejového hluku podlahové konstrukce v bytové jednotce manželů V. se závěrem, že podlahová konstrukce pokoje 5.11 i pokoje 5.09 splňuje ČSN 73 0532. Dne 9.3.2019 manželé V. předložili žalobkyni soupis vad zjištěných bezprostředně po provedení opravy, mezi nimiž jsou mimo jiných vady spočívající v tom, že podlaha v chodbičce je asi o jeden centimetr níže než podlaha v koupelně a v krajním bodě o několik milimetrů výše než první schod, že podlaha při dynamické zátěži pruží a vibruje a v severním pokoji při zátěži na některých místech skřípe. Dopisem ze dne 5. 9. 2019 zástupkyně manželů V. vyzvala žalobkyni k pokračování jednání ohledně podlahy v podkroví, neboť žalobkyně dosud nedeklarovala ani závazně nepřislíbila, jak a kdy bude provedena oprava. Dopisem ze dne 10. 9. 2019 žalobkyně zmíněný dopis manželů V. ze dne 5. 9. 2019 zaslala žalované k vyjádření, a to „mimo jiné k opravě opravené podlahy v mezonetu“ a požádala o závazné stanovisko v termínu do 16. 9. 2019 tak, aby mohla informovat zástupce majitelů bytů. Přípisem ze dne 11. 9. 2020 žalobkyně sdělila žalované, že dopisem ze dne 10. 9. 2019 u ní uplatnila reklamaci opravené podlahy, a protože neobdržela odpověď, žádá přiměřenou slevu z kupní ceny 760 000 Kč dle závěrů znaleckého posudku Ing. Milana Vrtílka, MBA, ze dne 20. 7. 2020, přičemž žalovanou vyzvala k úhradě do 25. 9. 2020.
5. Na základě doplnění dokazování odvolací soud dále zjistil, že při jednání dne 3. 4. 2019, jehož se účastnil starosta a místostarostové žalobkyně, projektantka Ing. Arch. Tupá, technický dozor investora Drahomír Dofek a Jaroslav Pezlar, ředitel žalované a další osoby, bylo zaznamenáno, že při realizaci bylo provedeno mnoho změn po dohodě mezi účastníky, že prováděcí projekt nebylo možné z časových důvodů dokončit, proto se přistoupilo na změny prováděné postupně, že problémy na podlahách u pana V. byly způsobeny především dotvarováním trámové konstrukce a nepřesným osazením jednotlivých trámů, že nedostatečnost kročejového útlumu byla způsobena použitím jiného matriálu, než který požadoval projektant, a že dále budou řešeny reklamace a probíhat opravy v dalších bytech.
6. Ze znaleckého posudku doc. Ing. Libora Matějky, CSc., Ph.D., MBA, ze dne 2. 1. 2025 provedeného v řízení vedeném mezi manželi V. a žalobkyní, odvolací soud zjistil, jaké vady znalec zjistil v bytě manželů V.
7. Na základě uvedených zjištění odvolací soud po právní stránce věc posoudil takto:
8. Vyšel z úvahy, že předpokladem úspěšnosti žaloby je včasné vytknutí vad bez zbytečného odkladu poté, co mohly být při dostatečné péči zjištěny (§ 2112 odst. 1, § 2618 a § 2629 odst. 1 o. z.). I když nedošlo k protokolárnímu předání, žalobkyně byla s vadně provedenou opravou podlahy seznámena již 9. 3. 2019, tedy mohla nepochybně zjistit, zda zjevné vady předmětného bytu vytýkané vlastníky bytu jsou vytýkány oprávněně. Poprvé se žalobkyně na žalovanou obrátila (po urgenci zástupkyně vlastníků bytů) až přípisem ze dne 10. 9. 2019, jehož obsah odvolací soud vyhodnotil tak, že tuto listinu nelze považovat za řádnou reklamaci vad. I kdyby platil opačný závěr (že šlo o reklamaci vad), pak je žalobkyně neuplatnila bez zbytečného odkladu, jestliže mohla zjevné vady zjistit při předání opraveného díla, pokud by se ho aktivně účastnila, nebo bezprostředně poté. Uplatnění reklamace až po roce je opožděné. To, že se žalobkyně až v srpnu 2020 seznámila se znaleckým posudkem Ing. Milana Vrtílka, který jednotlivé vady popsal a vyčíslil slevu z ceny, není podle odvolacího soudu významné. Nepochybně šlo o vady zjevné, k jejichž zjištění nebylo třeba znaleckého posudku či šetření. Námitce žalobkyně, že právo na uplatnění námitky pozdního uplatnění reklamace žalované nevzniklo, odvolací soud nepřisvědčil, neboť žalobkyně tvrzení a skutečnosti k ní uplatnila až po koncentraci řízení. Žalobkyně navíc žádné skutečnosti v tomto směru neuplatnila ani poté, co žalovaná opožděné vytknutí vad namítla, nýbrž tak učinila až po nastalé koncentraci. K tomu odvolací soud dodal, že z provedených důkazů vyplynulo, že oprava byla prováděna pod dohledem odborníků, pročež lze mít za to, že byla provedena s veškerou odbornou péčí.
II. Dovolání a vyjádření k němu
9. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a dále jde o otázky dosud neřešené. Konkrétně dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku aplikace § 2629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), ve vztahu k obsahu pojmu „dostatečná péče“, dále mu vytýká, že nesprávně aplikoval procesní předpisy v otázce zákazu tzv. překvapivého rozhodnutí, dále nesprávně aplikoval právní předpisy týkající se uplatňování tzv. zjevných vad, a nesprávně posoudil vadu vibrace podlahy jako vadu zjevnou. Dále namítá, že odvolací soud v rozporu s rozhodnutím sp. zn. 32 Cdo 1040/2009 posoudil otázku, zda žalované svědčí námitka opožděného uplatnění vady (§ 2112 odst. 2 věta druhá o. z.), ač dospěl k závěru, že jde o vadu zjevnou, a konečně odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil otázku tzv. koncentrace řízení, když tímto postupem zkrátil možnost uplatnit argumentaci vůči okolnostem tvrzeným žalovanou.
10. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
11. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek potvrdil jako správný.
III. Přípustnost a důvodnost dovolání
12. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“ (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.). Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř.
13. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
14. Žalobkyně v dovolání brojí proti závěru odvolacího soudu, který neshledal žalobkyní uplatněné právo na slevu z ceny díla opodstatněným, neboť dovodil, že žalobkyně vady řádně nereklamovala, případně by se jednalo o reklamaci opožděnou. K dovolacímu přezkumu formuluje otázku, za jakých podmínek zhotoviteli přísluší námitka opožděného vytknutí vad objednatelem. Na této otázce závisí napadené rozhodnutí a odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, proto je dovolání přípustné a důvodné.
15. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových
zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici). 16. Judikatura Nejvyššího soudu vychází ze závěru, že zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude mít vlastnosti sjednané nebo obvyklé, a pokud tyto vlastnosti dílo nemá, je vadné, a je na zhotoviteli, aby uplatněné vady odstranil. Odpovědnost za to, že vady díla budou odstraněny řádně, leží na zhotoviteli díla (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3117/2021, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1834/2022). V souladu s § 2615 o. z. odkazujícím na úpravu práv z vadného plnění u kupní smlouvy (§ 2106 o. z.) je na objednateli, aby si zvolil, jakým zákonem připuštěným způsobem bude požadovat nápravu vadného plnění, v daném případě zjevně odstraněním vad či slevou. Jestliže objednatel zvolí jako způsob odstranění vady díla opravu, je na zhotoviteli, aby opravu na svou odpovědnost provedl, aniž by bylo třeba dalšího souhlasu objednatele. Současně podle § 2615 ve spojení s § 2106 o. z. platí, že neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu, nebo může od smlouvy odstoupit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. 25 Cdo 3132/2023). 17. V daném případě soudy vyšly z nesporné skutečnosti, že po první uplatněné reklamaci žalovaná na přelomu února a března 2019 provedla v dotyčné bytové jednotce opravu vadné podlahy, a dále ze zjištění, že uživatelé dotyčné jednotky následně žalobkyni informovali „o nedostatcích po provedení opravy“, resp. o tom, že „po dokončení opravy jsou v bytě nadále vady“ (nerovnost podlahy, pružení a vibrace podlahy při dynamické zátěži a skřípání podlahy v severním pokoji). Nijak blíže však (soudy) neupřesnily, o jaké konkrétní vady šlo, tedy jaké vady byly původně (v roce 2018 a 2019) vytknuty a opravovány a zda vady notifikované „po provedení opravy“ jsou vadami, které byly již vytknuty a zhotovitelka je odstraňovala, nebo šlo o vady jiné. Tyto chybějící skutečnosti jsou přitom nezbytné pro úvahu, zda jde o vady, vůči kterým je zhotovitelka v prodlení s jejich odstraněním, pročež by přicházela do úvahy možnost uplatnění práva na slevu, nebo zda se jedná o vady jiné. Uvedené platí tím spíše, pokud je patrné, že se jak žalovanou prováděné opravy, tak i následné stížnosti týkaly podlah dotyčného bytu. Ohledně konkrétních vad (reklamovaných a opravovaných) soudy žádná konkrétní zjištění neučinily, odvolací soud pouze provedl důkaz posudkem doc. Ing. Libora Matějky, CSc., Ph.D., MBA, ze dne 2. 1. 2025, z něhož učinil zjištění, jaké vady znalec zjistil v dotyčném bytě v době jeho vypracování (v lednu 2025). Nevyjasnil-li odvolací soud, jaké vady byly notifikovány před opravou a jaké vady mělo dílo po opravě, a bez tohoto zjištění dovodil, že žalobkyně vady řádně (resp. vůbec) nenotifikovala, je jeho závěr o absenci vytknutí vad žalobkyní (včetně důvodnosti námitky opožděného vytknutí vad) předčasný. Uvedená zjištění budou rovněž určující pro posouzení otázky, zda žalobkyně je oprávněna požadovat slevu z ceny díla. 18. Vzhledem k uvedenému je nadbytečné zabývat se posouzením ostatních dovolatelkou předestřených otázek. 19. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.). 20. Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.). 21. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 11. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu