33 Cdo 1689/2025-910
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Josefa Roška, se sídlem v Teplicích nad Metují, Nádražní 228 (identifikační číslo 762 22 772), zastoupeného JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9, proti žalované Priorit energo s.r.o., se sídlem v Pačejově, Strážovice 56 (identifikační číslo 280 10 698), zastoupené JUDr. Miroslavem Chupáčem, advokátem se sídlem v Plzni, Klatovská třída 340/25, o 811 255 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 68/2017, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2025, č. j. 64 Co 574/2024-850, t a k t o:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2025, č. j. 64 Co 574/2024-850, se zamítá.
Rozsudkem ze dne 13. 12. 2023, č. j. 6 C 68/2017-657, Okresní soud v Klatovech uložil žalované zaplatit žalobci 902 900 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 10. 2016 do zaplacení a 1 200 Kč za náklady na uplatnění pohledávky, a dále náklady řízení ve výši 507 235,79 Kč; České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud rozsudek soudu prvního stupně co do částky 811 255 Kč s úroky z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky potvrdil, ve zbývající části (91 645 Kč s příslušenstvím) je změnil tak, že žalobu zamítl. Žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 429 996 Kč; České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnila tím, že jedinými hodnotnými aktivy, jimiž disponuje, a které je možné použít pro úhradu pravomocně přiznané pohledávky žalobce, je soubor movitých a nemovitých věcí, tvořících bioplynovou elektrárnu. Na daných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch banky, současně dovolatelka splácí závazky z úvěrů poskytnutých na provozní a investiční potřeby svého podnikání.
Neprodlený výkon rozhodnutí (žalobce již inicioval zahájení exekuce) by dovolatelku stavěl do neřešitelné a likvidační situace, neboť její podnikání by bylo de facto zničeno. To by v konečném důsledku poškodilo i samotného žalobce, neboť ukončením podnikatelské činnosti by došlo ke ztrátě možnosti dovolatelky splácet své peněžité závazky v budoucnu. Odklad vykonatelnosti je tak nezbytný k zabránění nenapravitelné škody. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23.
8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.
s. ř.).
Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2025
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu