U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce A. A. M., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem se sídlem v Opavě, Hauerova 3, proti žalované S. D., zastoupené JUDr. Alexandrem Meese, Ph.D., obecným zmocněncem, bytem v Hradci nad Moravicí, Opavská 211, o zaplacení 4,521.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 12 C 93/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. prosince 2012, č. j. 56 Co 583/2012-440, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. prosince 2012, č. j. 56 Co 583/2012-440, potvrdil rozsudek ze dne 1. března 2012, č. j. 12 C 93/2003-370, jímž Okresní soud v Opavě zamítl žalobu o zaplacení 4,521.150 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občasného soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. /dále jen „o. s. ř.“/). Podle § 240 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu zástupci žalobce JUDr. Vlastimilu Vezdenkovi, advokátu se sídlem v Opavě, Hauerova 3, doručen dne 25. ledna 2013. Dovolání, které žalobce prostřednictvím svého zástupce podal dne 25. března 2013, postrádalo vylíčení dovolacích důvodů (dovolací důvody zde byly - s příslibem pozdějšího bližšího odůvodnění - vymezeny jen tak, že dovolatel „má zato, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že současně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování /§ 241a odst. 2 písm. b), odst. 3 o. s. ř./“). Dovolací důvod však musí být v dovolání vylíčen po skutkové stránce tak, aby nevznikaly pochybnosti o tom, jaký důvod byl uplatněn. Uplatněný dovolací důvod totiž soud posuzuje nejen podle toho, jak byl označen, ale především podle jeho obsahu (srov. § 41 odst. 2); pouhá citace textu ustanovení podle § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. tudíž není řádným uplatněním dovolacího důvodu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, publikovaný v časopise Soudní judikatura 31/2005). Vylíčením uplatněných dovolacích důvodů bylo dovolání doplněno teprve v podání žalobce ze dne 2. května 2013, tedy po marném uplynutí lhůty uvedené v § 241b odst. 3 o. s. ř. a původně odstranitelné vady dovolání, se tak staly neodstranitelnými. Protože k opožděnému doplnění dovolání nesmí dovolací soud přihlédnout (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 21/2004), nezbylo než dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. ledna 2014
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu