Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 2324/2023

ze dne 2023-08-31
ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2324.2023.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně

Teplárny Otrokovice a. s. se sídlem v Otrokovicích, Objízdná 1777,

identifikační číslo 29290171, zastoupené JUDr. Stanislavem Knotkem, advokátem

se sídlem ve Zlíně, Kvítková 1569/56, proti žalované Společenský dům, s. r. o.,

se sídlem v Otrokovicích, tř. Spojenců 727, identifikační číslo 25300989,

zastoupené Mgr. Miroslavem Kyprým, advokátem se sídlem v Brně, Kameníčkova

1114/2, o 1.108.231,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně

pod sp. zn. 11 C 149/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v

Brně ze dne 12. 1. 2023, č. j. 47 Co 89/2020-298, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího

řízení 15.778,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr.

Stanislava Knotka, advokáta.

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní

náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaná (dále také „dovolatel“)

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále

jen „o. s. ř.“); o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b

odst. 3 o. s. ř.). Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné

proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,

jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací

praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel

vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k

projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho

části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů

přípustnosti dovolaní (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), znamená, že je povinen uvést,

od řešení jaké konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud

a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která

taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c)

která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována

rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve dovolacím soudem

vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze

dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a

4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13, a ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14). Žalovaná předpoklady přípustnosti dovolání

taxativně uvedené v § 237 o. s. ř. nevymezila. Dovolání žalované trpí vadami, které nebyly ve lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s. ř. odstraněny, a proto nelze v dovolacím řízení pokračovat. Ačkoli žalovaná

avizuje, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na otázce hmotného

práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, popř. má být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, tuto otázku (vycházeje

z obsahu dovolání) nijak nevymezuje. Nejvyšší soud proto její dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).

V části, ve které dovolání směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o

nákladech řízení, není dovolání přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. S ohledem na odmítnutí dovolání dovolací soud již nerozhodoval o návrhu na

odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu, neboť uvedený návrh

byl tímto rozhodnutím konzumován.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3

věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může

oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 8. 2023

JUDr. Václav Duda

předseda senátu