33 Cdo 248/2025-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce A. T., zastoupeného Mgr. Jakubem Keresteši, advokátem se sídlem v Brně, Jana Babáka 2733/11, proti žalované ALEXANDRIA, a. s., se sídlem v Praze 7, Poupětova 1128/22 (identifikační číslo osoby 256 61 507), zastoupené JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph. D., advokátem se sídlem ve Vyškově, Pivovarská 58/8, o zaplacení 156 690 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 18 C 127/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2024, č. j. 14 Co 284/2024-107, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 9 293 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jakuba Keresteši, advokáta.
Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 4. 2024, č. j. 18 C 127/2023-83, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 156 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 8. 2023 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. 9. 2024, č. j. 14 Co 284/2024-107, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 30.
3. 2023 smlouvu o zájezdu č. 2981055, jejímž předmětem bylo zajištění letecké přepravy na ostrov Rhodos a zpět a ubytování v hotelu Avra Beach **** v oblasti Ixia v termínu od 25. 7. 2023 do 1. 8. 2023 pro šest osob, za cenu celkem 156 690 Kč bez pojištění, kterou žalobce uhradil. Spolu s žalobcem se mělo zájezdu zúčastnit dalších pět osob, z toho dvě děti ve věku 4 a 9 let a senior ve věku 65 let. Podle článku 22 smluvních podmínek v případě odstoupení zákazníka od zájezdu ve lhůtě devíti a méně dní před jeho zahájením je zákazník povinen uhradit stornopoplatek ve výši 100 % z ceny zájezdu.
Dne 24. 7. 2023 v 12:31 hodin zaslal žalobce žalované e-mailem sdělení, že z důvodu nekontrolovatelných lesních požárů a jejich důsledků na ostrově Rhodos odstupuje od cestovní smlouvy a zároveň žalovanou vyzval k vyjádření; v e-mailu uvedl i výpis mediálních zpráv k situaci na ostrově. Téhož dne žalovaná žalobce v reakci na jeho odstoupení od smlouvy e-mailem ujistila, že na základě informací řeckých partnerů a Ministerstva zahraničních věcí České republiky nic nebrání tomu, aby se pobyt uskutečnil, nabídla mu bezplatnou změnu zájezdu při splnění svých platných podmínek a upozornila ho na stornopoplatek.
Žalobce s odkazem na bod V.3 smluvních podmínek žalované s úhradou stornopoplatku nesouhlasil. Žalovaná následně vystavila stornovací protokol, v němž vyměřila žalobci stornopoplatek ve výši 100 % z částky 156 690 Kč. Z mapy epicenter požárů na Rhodosu ze dne 24. 7. 2023 soudy zjistily, že epicentra a požárem ohrožené oblasti se nacházely ve střední části ostrova a při jeho východním pobřeží, nejseverněji byl požár zaznamenán u města Selakos, vzdušnou čarou cca 24,76 km od místa hotelu, do kterého zájezd žalobce směřoval a který se nachází na západním pobřeží ostrova při jeho samém severním cípu; situace na ostrově byla mediálně pokryta.
Dne 22. 7. 2023 byl na serveru idnes.cz publikován článek, podle kterého z důvodu požárů musely být na jihovýchodě ostrova Rhodos evakuovány tisíce turistů a místních obyvatel, citováno bylo i vyjádření ministra zahraničních věcí Lipavského, že situace v místě je komplikovaná, dochází k výpadkům elektrické a mobilní sítě. Dne 23. 7. 2023 byl na serveru denik.cz publikován článek, jenž citoval ministra vnitra Rakušana, který vyzval cestovní kanceláře, aby na Rhodos neposílaly turisty.
Téhož dne byl na serveru idnes.cz publikován článek informující o tom, že byť severní část ostrova Rhodos není požáry zasažena, zástupci místní samosprávy varují, že i tam se cestující mohou dočkat komplikací s ohledem na evakuaci lidí z požárem zasažených částí ostrova, s uvedením, že lidé nově přijíždějící na ostrov nemají kde zůstat. Dne 23. 7. 20123 byl na kanálu ČT24 odvysílán zpravodajský pořad 90‘, v rámci něhož bylo citováno doporučení ministerstva zahraničních věcí necestovat do požárem ohrožených lokalit s tím, že vysoké nebezpečí požáru platí pro celý ostrov Rhodos; informace se týkaly i toho, že hasiči nemají požár pod kontrolou a že situaci v místě komplikuje silný vítr.
Dopisem ze dne 7. 8. 2023 žalobce žalovanou vyzval k vrácení ceny zájezdu, což žalovaná dopisem z 16. 8. 2023 odmítla. Na podkladě těchto zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně právní jednání mezi žalobcem jako zákazníkem a žalovanou jako pořadatelem posoudil jako smlouvu o zájezdu dle § 2521 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Aplikoval ustanovení § 2535 o. z., čl. 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. 11. 2015, rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 29.
2. 2024 ve věci C-299/22-M.D. proti Tez Tour UAB a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1553/2022, v němž bylo dovozeno, že v době odstoupení od smlouvy o zájezdu musí být objektivně zřejmé, že aktuálně nastalé mimořádné okolnosti jsou reálně s to zájezd ve sjednaném termínu ohrozit. Za splněné odvolací soud považoval hledisko časové, neboť nastalé okolnosti vznikly před zahájením zájezdu, i hledisko místní, neboť tyto okolnosti nastaly v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí.
Vyhlídky počasí byly takové, že se měl směr větru měnit na západní a jihozápadní, tedy směrem k letovisku žalobce a k letišti. Za splněné označil i hledisko věcné, tedy že nastalé okolnosti mohly mít významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu do místa určení cesty nebo pobytu. Jelikož se požár mohl šířit směrem do letoviska žalobce, mohla nastat nutnost evakuace, a jelikož se šířil k letišti, mohla nastat komplikace s odcestováním. Objektivní obavy pak bylo způsobilé vyvolat i prezentované stanovisko ministra vnitra Rakušana, který vyzval cestovní kanceláře, aby neodvážely na Rhodos další turisty; zdůraznil přitom, že pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy není zároveň třeba, aby orgány státu odjezdu nebo destinace zveřejnily oficiální varování před cestami do destinace.
Významnou shledal okolnost, že žalobce měl cestovat se dvěma malými dětmi a jednou osobou seniorního věku. Uzavřel, že prokázané skutečnosti, ze kterých mohl žalobce při odstoupení od smlouvy vycházet, byly způsobilé v době odstoupení objektivně vyvolat jeho obavu, že nevyhnutelné a mimořádné okolnosti budou minimálně v bezprostředním okolí místa pobytu trvat a mohou významnou měrou ovlivnit poskytnutí sjednaných služeb či přepravu zejména z místa pobytu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z přesvědčení, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně aplikoval ustanovení § 2535 o. z., resp. že nebyly podmínky pro jeho aplikaci. Prosazuje, že v době zahájení zájezdu se sice požáry na ostrově Rhodos vyskytovaly, avšak v destinaci, v níž se měl pobyt uskutečnit, ani v její blízkosti, situace nebránila tomu, aby zájezd proběhl bez omezení (zájezd se ve sjednaném termínu bez komplikací uskutečnil); nevyskytly se žádné nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které by měly významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu a žalobce mohl zájezd bez problémů absolvovat.
Nebylo proto na místě aplikovat ustanovení § 2535 o. z., (nebyly splněny podmínky v něm uvedené) a žalobce neměl právo od smlouvy o zájezdu odstoupit bez povinnosti zaplatit odstupné ve výši 100 % zájezdu. Dovolatelka s připomenutím rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1553/2022, sp. zn. 33 Cdo 3044/2021 a s odkazem rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3884/2022, v němž Nejvyšší soud zvýšené obavy objednatele zájezdu posoudil jako subjektivně vnímané okolnosti, které nemohou být důvodem pro odstoupení od smlouvy o zájezdu bez placení odstupného, namítá, že podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobce nebyly splněny, když v uvedené destinaci a ani v jejím bezprostředním okolí nenastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti mající zásadní vliv na poskytování souborných služeb.
Závěrem konstatuje, že v daném termínu na sjednaný zájezd neodletěl pouze žalobce a osoby, které s ním cestovaly podle smlouvy o zájezdu, zbývajících 47 cestujících odletělo a zájezd bez omezení a bez komplikací absolvovalo. Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že soudy správně zhodnotily riziko hrozící cestujícím při cestě do destinace zasažené požárem, který v době jeho odstoupení od smlouvy nebyl pod kontrolou, šířil se a situace v destinaci byla značně nejistá. Obsáhle se vyjádřil k v dovolání zmiňované judikatuře s přesvědčením, že na danou věc nedopadá a je třeba vycházet – jak správně učinil odvolací soud – z výkladu ustanovení § 2535 o.
z., které se téměř doslovně shoduje s článkem 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. 11. 2015, jehož výklad byl poskytnut v rozhodnutí Evropského soudního dvora v rozhodnutí sp. zn. ESD C-299/22, ze kterého odvolací soud rovněž vycházel. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Podle § 237 o. s.
ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 1 věty první o.
s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle § 2535 o. z. má zákazník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.
Uvedené ustanovení je výsledkem implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. 11 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (dále jen „Směrnice“). Dle článku 12 odst. 2 má cestující právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty před zahájením poskytování souborných služeb bez zaplacení storno poplatku, jestliže v destinaci nebo jejím bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají výrazný dopad na poskytování souborných služeb nebo na přepravu osob do destinace.
V případě ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty podle tohoto odstavce má cestující nárok na vrácení veškerých uskutečněných plateb ve prospěch souborných služeb, avšak nemá nárok na dodatečné odškodnění. Výkladem článku 12 odst. 2 Směrnice se zabývá judikatura Soudního dvora Evropské unie, především rozsudek ze dne 29. 2. 2024 ve věci C-299/22 (dále „rozsudek SDEU“¨), na který odkázaly již soudy obou stupňů. Nejvyšší soud jen připomíná, že tento rozsudek byl vydán v situaci pandemie covidu 19, kdy žalobce v tamní věci odstoupil od smlouvy o zájezdu do Spojených arabských emirátů začátkem března 2020.
Nosné myšlenky tohoto rozsudku SDEU jsou následující. Konstatování, že v destinaci zájezdu nebo v jeho bezprostředním okolí nastaly „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti“, není podmíněno tím, že příslušné orgány zveřejnily oficiální doporučení, podle kterého se cestujícím nedoporučuje cestovat do dotyčné oblasti, nebo oficiální rozhodnutí, které ji označuje za „rizikovou oblast“ (viz bod 44).
Cestující, který hodlá uplatnit právo ukončit smlouvu bez zaplacení storno poplatku, musí posouzení významu dopadu na poskytnutí souborných služeb provést na základě prognózy v tom smyslu, že výrazný dopad na poskytování dotčených souborných služeb musí být ke dni ukončení smlouvy podle tohoto cestujícího pravděpodobný (viz bod 63). Nemůže stačit, aby se cestující, hodlá-li uplatnit právo ukončit smlouvu o souborných službách pro cesty bez zaplacení storno poplatku, opíral o čistě subjektivní posouzení nebo obavy (viz bod 69) nebo aby vycházel pouze z posouzení pořadatele (viz bod 70).
Pojem „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají výrazný dopad na poskytování souborných služeb nebo na přepravu osob do destinace“ dotyčného zájezdu, zahrnuje nejen okolnosti, které znemožňují poskytnutí těchto souborných služeb, ale i okolnosti, které sice takovému poskytnutí nebrání, nicméně vedou k tomu, že k poskytnutí uvedených souborných služeb nemůže dojít, aniž by dotyční cestující byli vystaveni rizikům pro své zdraví a bezpečnost, případně s přihlédnutím k osobním faktorům týkajícím se individuální situace těchto cestujících.
Posouzení takového dopadu musí být provedeno z hlediska průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného cestujícího ke dni ukončení dotyčné smlouvy o souborných službách pro cesty (viz bod 72). Přitom osobní faktory týkající se individuální situace cestujících, jako je cestování s dětmi útlého věku nebo příslušnost k rizikové skupině, mají relevanci, jestliže je tento dopad objektivně prokázán (viz bod 54). Pro určení, zda nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které nastaly v destinaci nebo jejím bezprostředním okolí, mají „výrazný dopad na poskytování souborných služeb nebo na přepravu osob do destinace“, lze rovněž zohlednit dopad těchto okolností v místě odjezdu, jakož i v různých místech souvisejících se zahájením dotyčného zájezdu a návratem z něj, pokud mají vliv na poskytování těchto souborných služeb (viz bod 95).
Aplikováno na posuzovaný případ, s ohledem na dovolací námitky není důležité, že zbylí cestující na předmětný zájezd odjeli a tento následně proběhl bez problémů a že žalovaná v e-mailové korespondenci po odstoupení žalobce od smlouvy mu nabídla jiný zájezd. Posouzení okolností vedoucích k odstoupení od smlouvy se provádí k okamžiku odstoupení od smlouvy a veškeré následné okolnosti již nejsou pro odstoupení od smlouvy podstatné (viz bod 63 a 72 rozsudku SDEU). Pro právo cestujícího na odstoupení od smlouvy je relevantní jen to, zda výrazný dopad na poskytování služeb je podle cestujícího na základě jeho prognózy objektivních hledisek (nikoliv jen subjektivních hledisek a obav) pravděpodobný, a že k poskytnutí služeb dle smlouvy nemůže dojít, aniž by cestující byli vystaveni významným rizikům pro své zdraví a bezpečnost (viz bod 63 a 72 rozsudku SDEU), jinak řečeno, zda v době odstoupení od smlouvy je objektivně zřejmé, že aktuálně nastalé mimořádné okolnosti jsou reálně s to zájezd ve sjednaném termínu ohrozit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.
1. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1553/2022).
Lze uzavřít, že odvolací soud nepochybil (a jeho rozhodnutí tak není v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu), jestliže shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce měl objektivní indicie odůvodňující jeho prognózu, že účast na zájezdu a doprava na něj a z něj je potenciálně riziková. Relevantní obavy žalobce způsobily mediální zprávy z období bezprostředně předcházející začátku zájezdu o výpadcích mobilní sítě či elektrického proudu na ostrově, o nutnosti nouzového ubytování velkého počtu osob z požárem zasažených oblastí v hotelech v nezasažených oblastech, stanovisko ministra vnitra České republiky s výzvou, aby cestovní kanceláře neodvážely další turisty na ostrov Rhodos v souvislosti s informací, že vysoké nebezpečí požáru platí pro celý ostrov.
Žalovaná sice v dovolání uvedla, že jím brojí proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, proti jeho nákladovým výrokům však žádné konkrétní výhrady neuplatnila. Ostatně ve vztahu k nim není dovolání podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné. Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§ 243f odst. 3 o.
s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. 5. 2025
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu