33 Cdo 2715/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, proti žalovanému R. M., zastoupenému JUDr. Ivo Pufferem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Linecká 59, o zaplacení 95.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 15 C 662/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. února 2011, č. j. 22 Co 2946/2010-45, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. února 2011, č. j. 22 Co 2946/2010-45, kterým byl změněn (žalobu zamítající) rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 12. října 2010, č. j. 15 C 662/2010-23, tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 95.000,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, je sice přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), je však zjevně bezdůvodné. Dovoláním zpochybněná právní otázka účinků upuštění od vymáhání státního příspěvku byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. jeho rozhodnutí ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 33 Cdo 890/2007, ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2370/2008, v nichž byl přijat a zdůvodněn závěr, že dohodou o prominutí dluhu podle § 34 zákona č. 219/2000 Sb. a § 574 odst. 1 obč. zák. závazek dlužníka zaniká na rozdíl od jednostranného upuštění od vymáhání pohledávky podle § 34 odst. 14 vyhlášky č. 136/1985 Sb. a § 35 zákona č. 219/2000 Sb.). Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného jako zjevně bezdůvodné podle § 243b odst. 1 a 5 věty prvé a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl a v souladu s § 243c odst. 2 o. s. ř. stručně vyložil důvody zjevné bezdůvodnosti. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2011
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r. předsedkyně senátu