USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce S. v. d. XY v XY, se sídlem v XY (identifikační číslo XY), zastoupeného Mgr. Jakubem Vavříkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 438/45, proti žalované JP Develop s. r. o., se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 603/59 (identifikační číslo 241 22 289), zastoupené JUDr. Romanem Andělem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 453/5, o 625.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C 425/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, č. j. 21 Co 276/2022-133, t a k t o:
Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek ze dne 7. 6. 2022, č. j. 20 C 425/2021-100, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 uložil žalované zaplatit žalobci 625.000 Kč s 8,5 % úroky z prodlení od 8. 9. 2021 do zaplacení a na nákladech řízení 58.160,40 Kč, tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že fikce uznání podle § 114b odst. 5 občanského soudního řádu nemohla nastat, neboť z žalobních tvrzení nelze bez dalšího vyvodit hmotněprávní povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhá. V žalobě totiž chybí tvrzení o tom, jaké byly sjednány podmínky pro výplatu 625.000 Kč na žalobcův účet a listinu - smlouvu o advokátní úschově žalobce k žalobě nepřipojil. Oprávněnost žalobního nároku – zejména pokud jde o splatnost
požadované peněžní částky – ze skutečností v žalobě vylíčených nevyplývá. Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“ Podle ustanovení § 237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.). Odvolací soud zjistil, že podle tvrzení v žalobě se účastníci 22. 11. 2019 dohodli, že žalovaná nahradí náklady spojené se stavebními pracemi (1.250.000 Kč), které žalobci vznikly nad rámec ujednání obsaženého ve smlouvě o výstavbě z 24. 4. 2013. Podle smlouvy složila žalovaná uvedenou peněžní částku do
advokátní úschovy, z níž byla ve prospěch žalobce uvolněna jen polovina. Protože „nebyly ani do 31. 7. 2021 předloženy listiny dle čl. 3 odst. 3.1. smlouvy o advokátní úschově“, vrátila Mgr. Gabriela Otras Svobodová, advokátka, částku 625.000 Kč na účet žalované. Usnesením ze dne 27. 1. 2022, č. j. 20 C 425/2021-59, soud prvního stupně žalované uložil, aby se do třiceti dnů písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení.
Žalovaná se ve stanovené lhůtě, která uplynula 9. 3. 2022, nevyjádřila a žalobce až podáním došlým soudu prvního stupně 25. 3. 2022 doplnil skutková tvrzení a předložil listiny, jichž se dovolává. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož usnesení s výzvou podle § 114b o. s. ř. je institutem přípravy jednání, kterou soud provádí se záměrem, aby bylo možno věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. K přípravě jednání a v jejím rámci též k vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.
s. ř.
soud přistoupí až po zjištění, že jsou splněny podmínky řízení, a po odstranění případných vad v žalobě. Soud tedy může vydat v souladu se zákonem usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. mimo jiné jen tehdy, jestliže žaloba netrpí takovými vadami, které by bránily pokračování v řízení. Jestliže byl proti žalovanému uplatněn nárok žalobou, která vykazuje vady, jež brání dalšímu pokračování v řízení, je povinností soudu, aby se postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. pokusil o jejich odstranění a aby žalobu odmítl, zůstane-li jeho pokus bezvýsledný (§ 43 odst. 2 o.
s. ř.). Žaloba kromě obecných náležitostí uvedených v § 42 odst. 4 o. s. ř. musí – mimo jiné – obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodujícími skutečnostmi se přitom rozumějí údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce proto musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek v rozsahu, aby byla umožněna jeho jednoznačná individualizace vylučující možnost jeho záměny s jiným skutkem.
Jestliže žaloba těmto požadavkům nevyhovuje, trpí vadami, které brání dalšímu pokračování v řízení, a je vyloučeno, aby soud ve věci jednal a rozhodl, aniž by byly vady odstraněny. Základem pro vydání rozsudku pro uznání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá. Pokud uplatněné právo na zaplacení peněžité částky nevyplývá ze skutečností v žalobě uvedených, nemá soud vydat výzvu podle § 114b odst. 1 o.
s. ř.; vydal-li ji přesto, je nevyjádření žalovaného (§ 114b odst. 5 o. s. ř.) bezpředmětné, protože fikce uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. nemohla nastat (srov. rozsudek ze dne 21. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 296/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41/2004, rozsudek ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007, usnesení ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 33 Cdo 49/206, usnesení ze dne 3. 5. 2018, sp. zn. 29 ICdo 108/2017, a usnesení ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. 29 ICdo 1/2022).
Protože odvolací soud rozhodl v souladu s tím, co je uvedeno výše, Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 6. 2023 JUDr. Pavel Krbek v.r. předseda senátu