U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci
žalobce J. K., proti žalované České republice - Ministerstvu práce a sociálních
věcí, o zaplacení 391.917,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 399/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 1. října 2010, č. j. 20 Co 373/2010-63, takto:
Dovolání se odmítá.
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 14. července
2010, č. j. 18 C 399/2009-57a, ustanovil žalobci k ochraně jeho zájmů zástupcem
JUDr. Aleše Uhlíře, advokáta se sídlem ve Frýdku - Místku, K Hájku 122.
K odvolání JUDr. Aleše Uhlíře Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. října
2010, č. j. 20 Co 373/2010-63, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že
žalobci se zástupce z řad advokátů neustanovuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť je přesvědčen, že
splnil podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Zdůraznil, že dům čp.
107 v T., který spolu s manželkou vlastní, je zatížen zástavním právem, a
soudům vytkl, že nezjišťovaly, proč není zaměstnán. Navrhl, aby dovolací soud
usnesení odvolacího soudu zrušil.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobcem), není však
v dané věci přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle § 237 o. s. ř. není přípustnost dovolání dána již proto, že napadené
usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu „věc
sama“ srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon
774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R
61/1998). Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané
věci rovněž nezakládají, neboť rozhodnutí o návrhu účastníka řízení na
ustanovení zástupce z řad advokátů není mezi tam taxativně vyjmenovanými
případy.
Lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu,
proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je
proto bez jednání jako nepřípustné odmítl (§ 243a odst. 1, § 243b odst. 5 věta
první a § 218 písm. c/ o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2011
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu