33 Cdo 3180/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci
žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování: Územní
pracoviště Brno, Orlí 27), proti žalovaným 1) L. H. a 2) V. H., zastoupeným
Mgr. Janou Rudou, advokátkou se sídlem Bystřice pod Hostýnem, Dolní 1567, o
160.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod
sp. zn. 12 C 176/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v
Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 22. dubna 2009, č. j. 59 Co 15/2009-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 11.820,- Kč k rukám Mgr. Jany
Rudé, advokátky
se sídlem Bystřice pod Hostýnem, Dolní 1567.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze
dne 22. dubna 2009, č. j. 59 Co 15/2009-54, kterým byl ve věci samé potvrzen
rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. listopadu 2008, č. j.
12 C 176/2008-34, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 160.000,- Kč s
příslušenstvím, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963
Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a
nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť
napadené rozhodnutí nesplňuje kritéria § 237 odst. 3 o. s. ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. po právní
stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími
soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v
rozporu s hmotným právem.
Nejvyšší soud již ve svých rozsudcích ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo
4271/2008, a ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5392/2008, dovodil, že není
porušením smluvního závazku užívat dům, na jehož výstavbu či přestavbu stát
stavebníkovi poskytl příspěvek, po stanovenou dobu k trvalému bydlení, jestliže
stavebník vedle trvalého bydlení dům využívá (a to v jeho zanedbatelné části) i
jiným způsobem (konkrétně k výdělečné činnosti, případně k výkonu živnosti).
Není důvodu se od těchto závěrů odchylovat ani v posuzovaném případě; žalovaní
dům, na jehož výstavbu jim byl poskytnut státní příspěvek, užívají nepřetržitě
od jeho kolaudace k trvalému bydlení, přičemž žalovaná po dobu dvou let, kdy
byla na mateřské dovolené, v šicí dílně o velikosti 8,12 m2, umístěné v
technickém suterénu domu, která měla být podle původního projektu pracovnou,
provozovala svou živnost. Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
13. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1887/99, není přiléhavý, neboť je v něm posuzován
případ skutkově zcela odlišný co do rozsahu a způsobu využití nemovitosti k
podnikatelské činnosti stavebníka.
Dovolací soud z výše vyložených důvodů dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta
první a § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,
§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni byla uložena
povinnost zaplatit žalovaným náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním
vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny
advokátky ve výši 11.220,- Kč (§ 2 odst.1, § 3 bod 4. ve spojení s § 10 odst.
3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 16 odst. 2, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky
č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve
výši 600,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v
platném znění).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou
oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. června 2010
JUDr.
Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu