33 Cdo 3371/2020-244
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců
JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně I. P., bytem
XY, zastoupené JUDr. Karlem Bockem, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku,
Lidická 613, proti žalované K. M., bytem XY, zastoupené JUDr. Růženou Vojtovou,
advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, 28. října 286/10, vedené u
Okresního soudu v Karviné - pobočky Havířov pod sp. zn. 108 C 155/2018, o
dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2020,
č. j. 11 Co 47/2020-175, t a k t o:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2020, č. j. 11 Co 47/2020-175,
a rozsudek Okresního soudu v Karviné - pobočky Havířov ze dne 31. 10. 2019, č.
j. 108 C 155/2018-150, ve spojení s usnesením ze dne 16. 12. 2019, č. j. 108 C
155/2018-158, se ruší a věc se soudu prvního stupně vrací k dalšímu řízení.
Okresní soud v Karviné - pobočka Havířov rozsudkem ze dne 31. 10. 2019, č. j.
108 C 155/2018-150, ve spojení s usnesením ze dne 16. 12. 2019, č. j. 108 C
155/2018-158, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení
381.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 13. 12. 2017, žalobkyni uložil zaplatit
na náhradě nákladů řízení žalované 121.920 Kč a státu 482 Kč.
Rozsudkem ze dne 4. 6. 2020, č. j. 11 Co 47/2020-175, Krajský soud v Ostravě
rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů
odvolacího řízení 10.160 Kč. Odvolací soud – ztotožniv se s právním posouzením
věci soudem prvního stupně – uzavřel, že utvrzení včasného splnění závazku
smluvní pokutou podle § 2048, věty první, o. z. (článek III bod 3.3 kupní
smlouvy) je platným ujednáním, neboť plnění, k němuž se žalobkyně zavázala v
článku III bodu 3.1 kupní smlouvy, není nemožné (§ 580, § 588 o. z.). Výši
smluvní pokuty nepovažoval za nemravnou a požadavek žalované na snížení její
výše podle § 2051 o. z. shledal neopodstatněným.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně – mimo jiné –
jako otázku hmotného práva, při jejímž řešení se podle jejího názoru odvolací
soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, označila absenci
posouzení určitosti ujednání článku III bodu 3.1 kupní smlouvy, konkrétně
závazku (povinnosti) dokončit do 30. 6. 2017 stavební práce. Navrhla, aby
dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), přípustné, protože napadené
rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného
práva – zda článek III bod 3.1 kupní smlouvy je pro neurčitost zdánlivým
právním jednáním, k němuž nelze přihlížet (§ 553 odst. 1, § 554 zákona č.
89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.
z.“) – kterou se již Nejvyšší soud zabýval, ale odvolací soud stejně jako soud
prvního stupně námitku nicotnosti ujednání smluvní pokutou utvrzeného závazku
žalobkyně ignoroval.
Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný
skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil
jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný
právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových
zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní
posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní
skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici).
Podle § 553 odst. 1 o. z. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo
nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.
Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.
Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně hodnocením důkazů odvolací soud
převzal a vyšel z toho, že kupní smlouvou z 25. 8. 2016 prodala žalobkyně
žalované (kupující) pozemek parc. č. XY - orná půda a pozemek parc. č. XY -
zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla rozestavěná stavba, zapsané na
listu vlastnictví XY katastrálního území XY, obec XY. Splatnost kupní ceny ve
výši 2.300.000 Kč sjednaly účastnice ve třech splátkách:100.000 Kč převodem na
označený účet žalobkyně, 1.727.000 Kč složením do advokátní úschovy JUDr.
Růženy Vojtové, tj. na označený účet advokátních úschov, a 473.000 Kč (z úvěru
od banky MONETA Money Bank, a.s.) opět složením do advokátní úschovy JUDr.
Růženy Vojtové, tj. na označený účet advokátních úschov, a to nejpozději do
šedesáti dnů ode dne, „kdy bude rozhodnutím příslušného stavebního úřadu
povoleno užívání dokončené stavby na parc. č. XY – zast. plocha a nádvoří v k.
ú. XY a této stavbě přiděleno popisné číslo. Podmínky výplaty této části kupní
ceny z advokátní úschovy jsou dohodnuty v úschovní smlouvě, kterou smluvní
strany uzavřely současně s touto smlouvou.“ V článku III bodu 3.1 se žalobkyně
zavázala zajistit na své náklady pro žalovanou dokončení stavebních prací tak,
aby do 30. 6. 2017 bylo příslušným stavebním úřadem povoleno užívání stavby na
pozemku parc. č. XY a stavbě přiděleno popisné číslo. Žalovaná se zavázala
poskytnout žalobkyni ke splnění jejího závazku „veškerou potřebnou součinnost“
(článek III bod 3.2). V článku III bodu 3.3 strany utvrdily splnění povinnosti
žalobkyně: „Pro případ, že prodávající bez zavinění kupující v dohodnutém
termínu nesplní svůj závazek … se sjednává smluvní pokuta ve výši 381.000 Kč.
Tuto pokutu je povinna prodávající zaplatit kupující do tří dnů od porušení
závazku.“ Ve smlouvě o advokátní úschově z 25. 8. 2016 – uzavřené žalobkyní
(oprávněnou), žalovanou (složitelkou) a JUDr. Růženou Vojtovou (schovatelkou) –
strany (mimo jiné) dohodly, že částka 381.000 Kč bude převedena na označený
účet žalobkyně do tří dnů ode dne, „kdy bude na úschovní účet připsána třetí
část kupní ceny (473.000 Kč), bude-li v té době schovateli předložen doklad
potvrzující, že ke stavbě na pozemku parc. č. XY … bylo stavebním úřadem
povoleno užívání a přiděleno popisné číslo v době do 30. 6. 2017. Nebude-li
takový doklad schovateli předložen ani do 10 dnů od připsání třetí části kupní
ceny na úschovní účet, bude částka 381.000 Kč převedena na účet složitelky … na
úhradu sjednané smluvní pokuty.“ Protože doklad prokazující povolení užívání
stavby a přidělení popisného čísla předložen nebyl, převedla schovatelka
381.000 Kč (smluvní pokutu) na účet žalované.
Výklad právních jednání – jednostranných i vícestranných – směřuje k odstranění
nedostatků týkajících se určitosti a srozumitelnosti projevů vůle, tedy
pochybností o tom, jakou vůli chtěl jednající projevit a jaké následky zamýšlel
svým jednáním vyvolat. Význam smluvních ujednání se posuzuje podle společného
úmyslu jednajících stran (§ 556 odst. 1, věta první, o. z.). Nepodaří-li se
společný úmysl smluvních stran subjektivní metodou výkladu zjistit, je namístě
užít objektivní metodu interpretace, tj. přisoudit projevu vůle význam, jaký by
mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž byl projev určen (§ 556
odst. 1, věta druhá o. z.). Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí
demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání
přihlíží. Interpretace směřuje ke zjištění takového společného úmyslu stran,
který zde byl v době vzniku právního jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu
ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33
Cdo 1767/2019, a ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1150/2019). V rozsudku ze
dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních
rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2019, Nejvyšší soud – s odkazem na právní
teorii (Tichý, L. in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský
zákoník. Komentář. Svazek I. (§ 1 až 654). Wolters Kluwer, Praha, 2014, s.
1368, anebo Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký
komentář, Svazek III, § 419-654, Praha: Leges, 2014, s. 574 a 575, a literaturu
tam citovanou) – zdůraznil, že „výkladu podléhá zásadně každé právní jednání,
bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již
proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je
výsledkem jeho výkladu.“
V projednávaném případě povinnost žalobkyně dokončit ve sjednané lhůtě stavební
práce byla konkretizována pouze cílem plnění, tj. dosažením možnosti legálně
užívat stavbu opatřenou popisným číslem, aniž by bylo z textu kupní smlouvy
zřejmé, v čem dokončovací práce na rozestavěném domě spočívaly. Skutečnost, že
účastnice již ve stadiu předsmluvních jednání věděly, že včasné splnění závazku
žalobkyně závisí na zajištění přístupové cesty, resp. napojení stavby na
veřejnou komunikaci, obsah slovního vyjádření „dokončení stavebních prací“
nemusí vyčerpávat. Jestliže obě smluvní strany „musely mít reálnou představu o
tom, co bude třeba udělat,“ rozsah toho, k čemu se žalobkyně zavázala, ze
závěrů soudů obou stupňů nevyplývá.
Jelikož napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním otevřené otázky v rozporu s
ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a dovolací důvod podle § 241a odst. 1
o.s.ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud – aniž se zabýval dalšími námitkami
dovolatelky, zejména objektivní nemožností plnění a moderací nepřiměřeně vysoké
smluvní pokuty sjednané pevnou částkou – rozhodnutí odvolacího soudu podle §
243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně,
neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§ 243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst.
1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o
náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu
prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243g odst. 1, věta druhá,
o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 8. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu