33 Cdo 3459/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce
Ekologického právního servisu, občanského sdružení se sídlem v Táboře,
Příběnická 1908, proti žalovanému Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o.,
se sídlem v Nižních Lhotách - Průmyslová zóna Nošovice, Nižní Lhoty 700
(identifikační číslo 27773035), zastoupenému Mgr. Lukášem Mokrým, advokátem se
sídlem v Ostravě-Mariánských Horách, Sokola Tůmy 16/743, o splnění smluvních
závazků, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 20 C 61/2010,
o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2011,
č.j. 42 Co 33/2011-35, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2011, č.j. 42
Co 33/2011-41, takto :
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2011, č.j. 42 Co 33/2011-35,
ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2011, č.j. 42 Co 33/2011-41, a
usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 11. 2010, č.j. 20 C
61/2010-23, se ruší a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne
22. 11. 2010, č.j. 20 C 61/2010-23, jímž Okresní soud ve Frýdku - Místku odmítl
podání, kterým se zahajuje řízení (§ 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu). Odvolací soud uzavřel, že žalobce neodstranil
neurčitost a nesrozumitelnost žaloby, neboť z podání (žaloby, jejího doplnění a
z obsahu odvolání) „neplyne, jaké konkrétní povinnosti mají být žalovanému
uloženy.“ Žaloba odkazuje na doporučení, která jsou „více méně v obecné
poloze,“ místa, kde mají být úpravy provedeny, nejsou označena údaji z katastru
nemovitostí, není zřejmé, jaká konkrétní sadová výsadba nebo jaké práce mají
být provedeny (nehledě na to, že z žalobních tvrzení se podává, že žalovaný již
nějakým způsobem krajinu upravoval). Požadavek vypracovat projekt komplexních
sadových úprav v souladu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí podle
článku 5 deklarace není určitý, protože ze zmíněného článku žádná konkrétní
povinnost týkající se projektu, která by se dala použít pro žalobní petit,
neplyne. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jímž prostřednictvím
dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, srov. část první,
čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), vytýká nesprávné
posouzení otázky projednatelnosti podání, kterým se zahajuje řízení. Žaloba (ve
spojení s jejím doplněním) je podle dovolatele co do vymezení povinností
žalovaného jasná, srozumitelná, určitá a její petit je vykonatelný. Po
žalovaném požadoval, aby vypracoval komplexní projekt sadových úprav podle
parametrů v žalobě uvedených a aby učinil v žalobě specifikované krajinné a
sadové úpravy areálu svého výrobního závodu. Nejde o spor vedený na základě
určovací žaloby, jehož obsahem je vymezení vlastnického či jiného věcného práva
k nemovitosti; k označení místa plnění proto není nutné uvádět údaje podle
požadavků § 5 zákona č. 344/1992 Sb. Žaloba - „s použitím oficiálních
geografických názvů, konkretizací míst plnění jejich slovním popisem uvedeném
přímo v žalobním petitu a také odkazem na studii společnosti LÖW & spol.,
s.r.o., která požadované krajinářské úpravy vymezuje i v grafické podobě na
přiložených mapách /srov. k tomu zejména Přílohy č. 2 a 3 studie“ -
identifikuje dostatečně přesně a určitě konkrétní místa, na nichž mají být
provedeny krajinářské a sadební úpravy. V žalobě je rovněž uvedeno, že všechny
úpravy se týkají katastrálního území N. a N. L., a to „v areálu tam umístěného
výrobního závodu.“ Pokud jde o komplexní projekt sadových úprav, tak žalovaný
se v článku 5 smlouvy zavázal splnit všechny podmínky uvedené ve stanovisku
Ministerstva životního prostředí ze dne 5. 5. 2006; podmínka č. 49 mu ukládá
povinnost vypracovat projekt sadových úprav a vymezuje jeho parametry, další
parametry projektu pak plynou z článku 15 smlouvy. Žalobce navrhl, aby dovolací
soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k
dalšímu řízení.
Žalovaný se ztotožnil s právním posouzením soudů obou stupňů a navrhl, aby
dovolací soud dovolání zamítl. Dovolání - přípustné podle § 239 odst. 3 o.s.ř. – je důvodné. Podle ustanovení § 43 o.s.ř. vyzve předseda senátu usnesením účastníka, aby
bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené
náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění
podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést
(odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo
doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením
podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží,
dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být
účastník poučen (odstavec 2). Podání je neúplné, neobsahuje-li všechny náležitosti, které musí mít podle § 42
odst. 4 o.s.ř. a dalších ustanovení, nesrozumitelné je tehdy, jestliže z
hlediska způsobu vyjádření nelze dovodit, zda vůbec obsahuje náležitosti
podání, jaké náležitosti podání jsou v něm uvedeny nebo zda jsou v něm uvedeny
všechny potřebné náležitosti podání. Nejsou-li uvedené náležitosti podání nebo
některé z nich přesně a jednoznačně vyjádřeny z hlediska jejich obsahu, je
podání neurčité. Podle ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí
kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště,
popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické
osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před
soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících
skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj
patro, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů
musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační
číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k
identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních
vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. Shora citované ustanovení vymezuje náležitosti žaloby po obsahové stránce. Tyto
náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu
jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností
z textu žaloby dovodit. Nezáleží na tom, v jakém pořadí nebo uspořádání jsou v
žalobě uvedeny. Z žaloby musí být - mimo jiné - patrno, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit);
uvedený požadavek neznamená, že žalobce je povinen učinit soudu výslovně návrh
znění výroku jeho rozsudku. Označí-li v žalobě přesně, určitě a srozumitelně
povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu (v případě žaloby
podané podle § 80 písm. b/ o.s.ř.), nebo způsob určení právního vztahu, práva
nebo právní skutečnosti (požaduje-li ve smyslu ustanovení § 80 písm. c/ o.s.ř.
nebo podle zvláštních právních předpisů určení, zda tu právní vztah, právo nebo
právní skutečnost je či není), soud nepostupuje v rozporu se zákonem, jestliže
použitím jiných slov vyjádří ve výroku svého rozhodnutí stejná práva a
povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Pouze soud rozhoduje, jak bude
formulován výrok jeho rozhodnutí; případným návrhem žalobce na znění výroku
rozhodnutí přitom není vázán. Při formulaci výroku rozhodnutí soud musí dbát,
aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou skutečně
domáhal (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo
909/2003). Dovolací soud nesdílí názor odvolacího soudu, že z žaloby ze dne 3. 11. 2009 a
z jejího doplnění ze dne 31. 5. 2010 nevyplývají konkrétní povinnosti, jejichž
splnění se po žalovaném žalobce domáhá. Z obsahu obou podání lze dovodit, že žalobce požaduje, aby žalovaný podle
článku 5 Deklarace porozumění „vypracoval komplexní projekt sadových úprav
navrhující splnění všech následujících doporučení č. 2, 3 a č. 5 až č. 10 ze
studie zpracované společností LÖW & spol., s.r.o. dne 7. září 2006 uvedených v
příloze č. 2 k Deklaraci porozumění“ a aby žalovaný byl povinen provést
krajinné a sadové úpravy areálu výrobního závodu v k. ú. N. a N. L. podle
článku 15 Deklarace porozumění, a to „v následujícím rozsahu, způsobem a v
následujících místech při splnění všech následujících požadavků č. 2, 3 a č. 5
až č. 10 ze studie zpracované společností LÖW & spol., s.r.o. dne 7. září 2006
uvedených v příloze č. 2 k Deklaraci porozumění :
- V trase rušeného potoka Ř. je třeba obnovit přirozený pás vzrostlé a zapojené
zeleně o minimální šířce 20 m na všech nezpevněných plochách trasy, uvnitř i
vně závodu. Pás je nutno obnovit i ve zpevněném prostoru mezi novou vlečkou a
dálnicí. - V trase zrušeného potoka P. je nutno obnovit další přirozený pás vzrostlé a
zapojené zeleně o minimální šířce 20 m v úsecích před a za dálnicí, po novou
železniční vlečku a dále krátkého úseku na nezpevněných plochách trasy u
objektu mytí a oprav a dále úseku za halou montáže modulů po hranici území nad
terénním zářezem. - V trasách čtyř paralelních polních cest od N.c a dále v jejich stopě v areálu
H., na všech nezpevněných plochách je třeba vysadit aleje stromů až po vlastní
objekty hal. Reminiscencí nejsevernější cesty je třeba, v rámci provozních
možností, projít formou solitérních stromů i přes zpevněnou plochu skladu
hotových aut. - Před severními fasádami svařovny a montážní haly, souběžně s nimi, je třeba
vysadit aleje stromů. - V prostoru jižně od administrativní budovy je třeba vysadit sad v pravoúhlých
rozponech, překračující i na plochu parkoviště. - Ostatní výsadby zeleně nesmí ani hmotově, ani vzhledově konkurovat shora
popsaným výsadbám. - Při ostatních výsadbách je třeba se vyvarovat nepřirozených organických
půdorysů, viditelných z nadhledů.
- Všechny druhy dřevin, použitých ve výsadbách musí být mimo výsadbu sadu a
prostory vnitrobloků, geograficky původní.“
V části, týkající se vymezení toho, čeho se žalobce domáhá, není žaloba
nesrozumitelná (jde o uložení jiných dostatečně specifikovaných povinností než
zaplacení peněžité částky, viz § 258 odst. 2, § 350, § 351 o.s.ř.) a není ani
neurčitá; identifikaci konkrétních míst (ploch) prostřednictvím závazných údajů
katastru nemovitostí, tj. - jinak řečeno - geometrickým plánem, povaha
povinností, jejichž splnění se žalobce domáhá, nevyžaduje. Jak se podává z
výkladu výše, soudu nic nebrání v tom, aby na základě žalobního petitu sám
formuloval znění výrokové části rozsudku tak, aby vyhovovala požadavkům
kladeným na materiální vykonatelnost (srov. § 261a o.s.ř.). Nejvyšší soud - aniž se zabýval žalobcem tvrzenými vadami řízení - napadené
rozhodnutí zrušil; protože důvody kasace se vztahují i na rozhodnutí soudu
prvního stupně, zrušil i jeho usnesení a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí o věci (§ 243d
odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2013
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu